Ásgard- svet bohov

Quenya – Česky
 
A
 
a- - předpona slovesa, které následuje slovo, které je objektem smyslového vnímání, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá (man cenuva lumbor ahosta? – kdo uvidí mraky se kupit?) (hosta- – shromažďovat se)
a (1) – zvolací částice – ó (a vanimar – ó nádherní)
a, á (2) – přikazovací částice – ó (a laita, laita te! – ó chvalme, chvalme je!)
a, ar (3) – spojka a
acúna- – viz. cúna-
aha – vztek, zlost, zuřivost
aharwa* - zlostný, zuřivý
ahosta- – viz. hosta-
ahya- – měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)
ai! – citoslovce ach!, běda!
ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)
aica – hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro – ostrý plamen, sindarsky Aegnor)
aicalë - vrchol
aicassë - vrcholek hory
ailin, linya – tůň, jezero, rybník
ailinon - leknín
ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň
aimenal, aimenel – viz lilurin
aina – svatý (odvozeno od Ainu)
Ainu (pl. Ainur) – ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar
aipio - třešeň
aiqua - strmý, příkrý
aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
aiquen – někdo, kdokoli
airë – posvátnost; aira – posvátný, svatý
airita- - posvětit
aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu
aiwë – ptáček (Aiwendil – milovník ptáků); též filit
aiya – zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) – pozdrav
ala- – vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře
alac- - chvátat, spěchat
alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený
alalmë – jilm
alarca - rychlý, svižný
alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný
alassë – štěstí, blažený pocit, radost, veselost
alassëa – šťastný, veselý, radostný
alastë - mramor
alata - záře
alca - paprsek světla
alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat
alcar – sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua – skvostný, zářivý; Alcarinqua – to Skvělé (věc); Alcarin – ten Skvělý (člověk)
Alcarinquë – Jupiter
alda (pl. aldar) – strom (Aldarion – syn stromů)
aldamo – záda
aldarwa – porostlý stromy
aldëa – zastíněný stromy
aldëon – alej, stromořadí
Aldudénië - „Nářek pro dva stromy“, žalozpěv o dvou Stromech
aldúlya – čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů
alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) „stálička“; drobná bílá květinka, pomněnka
alma – dobro, prospěch, bohatství, majetek
almarë – požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost
almárëa - obdařený, radostný, požehnaný
almië - blaho, štěstí, dobro
alqua – labuť (Alqualondë – Labutí přístavy)
alta – (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)
Altáriel – dívka korunovaná zářícím věncem
alya – vzkvétající, bohatý, prospívající
am-, ama- - nahoru
amalda - vrcholek stromu
aman – požehnaný, oproštěný od zla; amanya – amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil – přítel amanu
amatixë - tečka umístěná nad linii písma
amaurëa – úsvit, rozbřesk (poet.)
amba, ama – nahoru
ambal - dlaždice, tvarovaný kámen
amban - úbočí, svah
ambar – osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta – konec světa
Ambarenya - Středozem
ambarma - okolnost, náhoda
ambarta, umbarta - osudový
ambo – kopec; ambonnar – na kopce, do hor (ruxal‘ ambonnar – na rozpadající se kopce)
amil, ammë – matka (mamil – máma)
amilessë – mateřské jméno ( amil – matka + essë – jméno) jméno dané dítěti jeho matkou
ammalë - pták, žlutý
amorta- – zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)
ampa – hák, skoba
ampano – dřevěná hala, stavení, altán
ampendë - do kopce (příslovce)
amrún – východ slunce
an- - předložka zintenzivňující, superlativizující
an (1) – pro, k
an (2) - neboť, jelikož, protože
an, ten - neboť, protože
ana, na – k, směrem k
ananta – ale, avšak, však, přesto
Anar – slunce; Anarinya – mé slunce; Anárion – syn slunce; Anardil – přítel slunce
anarórë – východ slunce
anarya - úterý; den slunce
anca – čelisti, ale anca je jednotné číslo
ancalima – nejjasnější (calima – jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë,  muž. Ancalimon
anda – dlouhý; andavë – dlouze
andamunda – slon
andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)
ando – brána (andon – velká brána)
andúnë – západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril – oheň západu)
andúnië - západ slunce
anessë – darované nebo přidané jméno
anga – železo
Angamando - „Železná věznice“ - peklo
angulókë – drak
anna (pl. annar) – dar
annún – západ slunce
anta- (1) – dát, dávat, darovat (antalto – oni dali; antar – oni dávají; antaróta – on to daroval (anta-ró-ta – dal-on-to); antuva – bud. čas; antuváro – on daruje)
anta (2) – tvář, obličej
anto - ústa; dárce
anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý
apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë
apa - po, potom, poté
apacen – prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya – předvídavý; apacenyë – předvídavě
apairë - vítězství
Apanónar – potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi
apsa – uvařené jídlo, pokrm
aqua – plně, úplně, cele, naprosto, zcela
ar – spojka a (také a)
ára – svítání, rozbřesk
ara (1) – venku, za, vedle, kromě, mimo
ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený
aran – král; aranion - ...krále (asëa aranion – králův lístek); aranya – můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda – Vaše Veličestvo; arna - královský
aranel – princezna
aranítë - královský, majestátní
aráto – mistr, významný muž
arca - rovný
Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království
árë (pl. arië) – den; sluneční světlo; Arien – žen. jméno
arin - ráno
arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy
armar (pl.) - zboží
Armenelos – ar-menel-osto – královské nebeské město
arquen – šlechtic
arta (1) - přes, napříč, křížem
arta (2) – vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý
arta (3) - pevnost
arwa – mající, s
aryon, haryon – dědic
asëa aranion – athelas, králův lístek
assa - otvor, díra
asta (pl. astar) – měsíc (časově)
asto - prach; rozprášit
ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)
Atalantë – Padlý; atalantië – pád; atalantëa – padlý, v ruinách; atalta- – padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)
Atan (pl. Atani) – druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi
ataquë – budova, stavení
atar – otec; atto - táta
atarincë - tatínek
atsa- - chtit, lapit do pasti
atta – číslovka dvě
atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri – odříznout, uříznout)
auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části
auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat
aurë, arë – den, sluneční světlo; auressë – ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin
auroita- - zaplašit, zahnat
auta- – jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)
ava- (min. čas avanë) – odepřít, nepovolit, zakázat
ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima – nevyřknutelné, nesmí být řečeno)
áva, avá – ne; (en. don´t)  místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! – nedělej to!
avanta-* - odpustit
avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat
avaquet- - odmítnout
avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat
avar – vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno
avar, pl. avari - vzpurný, neochotný
axan – zákon, pravidlo, přikázání
axo (pl. axor) – kost
áya – (1) bázeň, úcta, respekt
áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat
 
C
 
caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) – ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- – ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië – mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë – světlo
calima – jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo – šlechetný muž, hrdina
calma – lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë – hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- – přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, „žlutý smích“
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno – velitel
canta (1) - 4
canta (2) – tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa – prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car- (min. čas carië)– dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar – ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) – tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë – umění
carna – udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna – právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë – červená; Carnimírië – rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb („Červené drahokamy“)
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) – trpaslík
cassa, carma – přilba, helma
cat- – (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma – kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë – proud; příliv (ëarcelum essen – v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) – zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen – země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen – zrak je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) – vidět, spatřit, hledět;
cenda- - číst
centa – komunikace; osanwë-centa – dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) – runa
cilmë – vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë – vybírání jména)
cilta- - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya – propast, rokle, strž; cilyanna – do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) – plavit se, plout
círa – plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) – malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya – loď (s ostrou přídí)
ciryamo – námořník
coa, car – dům; coarya – jeho dům; coacalina – světlo domu – metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas – „chléb života“, cestovní chléb – lembas
coirë – „probouzení, vzrušení“ (brzké jaro)
coirëa – živý, žijící (coirëa quenya – živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- – nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo – nositel, držitel  (cormacolindo – nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo – plášť (Sindicollo – Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar – sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma – prsten
corna – kulatý
cornë – bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron – (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë – Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo – nepřítel
cotya - nepřátelský
cú - (1) luk (jako zbraň)
cú - (2) srpek měsíce
cu, cua – holub, holubice
cuilë – život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië – probuzení, procitnutí (Cuiviénen – vody probuzení)
cula, culda – zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo – červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina – oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna – ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu – dovedný
Curwë – technická dovednost a invence
cuy-, cui-  – probudit se k životu, ožít
cyermë – modlitba
 
E
 
e – neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? – co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně
ëa – jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) – bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) – moře; Ëar – Velké moře; Eärendil – přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya – sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet – krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë – pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar – bojovník s oštěpem
él, éli – hvězda (poeticky)
ela! – hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) – hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) – vznešený elf; Eldalië – elfský národ; Eldalambë – elfský jazyk; Eldamar – dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) – přítel elfů
Eldarin – elfský
eldasilquë - převislá kapradina, „elfská kadeř“
Elemmírë – hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) – hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima – nejjasnější z hvězd); elenna – k hvězdám; elenillor – z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína – korunovaný hvězdami
elenya (1) – první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) – hvězdný
Elessar – hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) – jako hvězdy (en. starlike)
elyë – ikdyž, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva – přijde znovu; Envinyatar – obnovovatel; envinyanta – uzdravený, obnovený; enyal- – vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya – prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa – střed
Endor, Endórë – Středozem
engwa – stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar – elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva – určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië – týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta – uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina – starý
enyal- – (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë – toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë – potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- – říkat, říká, řekl – není rozdíl v časování; equen – říkám, řekl jsem; eques – říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) – rčení, výrok (I Equessi Rúmilo – výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë – jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa – osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma – fyzická hmota
Eru – Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë – poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es – neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! – orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) – jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel – naděje, víra
et – ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- – vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella – zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)
 
F
 
faica – opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný
faila – čestný, spravedlivý, velkorysý
faina- – vyzařovat, vysílat paprsky světla
fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho
fairë (2) - zář, záře, svit
fairë (pl. fairi) – fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně
falassë – pobřeží, břeh, pláž
falasta- – pěnit, zpěnit, napěnit
falastala – pěnící, vzdouvající se
Falastur – pán pobřeží
fallë - pěna
falma – (pěnící) vlna; falmalinnar – na pěnící vlny
falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri
falqua - průsmyk, soutěska (v horách)
fana – závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)
fána, fanë, fánë – bílá, bělostná
fanga – vous, vousy, bradka
fanya (pl. fanyar) – mrak (bílý)
fanyarë – obloha, mraky a vzduch nahoře
fárë – dost, dostatek; ufárë – nedostatek; fárëa - dostatečný
farnë – obydlí, příbytek (orofarnë – horský příbytek)
farya- - stačit, stačit, být dost
fas - spleť, změť, střapec
fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)
fatanyu - peklo
fatsë - střapec, změť, spleť
fau- – rozevírat se, zet, šklebit (se)  (o otvoru)
fauca – žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy
fëa (pl. fëar) – duše, duch
fëalókë - jiskřivý drak
felpa, uilë - mořská řasa, chaluha
fen - rákos
fenda – práh
feuya- – cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si
fifíru- – pomalu se ztrácet, pomalu slábnout
fifírula – ztrácející se, blednutí
filit (pl. filici) - pták
filquë, filinquë, filimpë - kapradí
filya – jeskyně
finda – mající vlasy, -vlasý
findë, finë – vlas, kadeř
findessë – vlasy osoby jako celek
finë - modřín
finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný
fion (pl. fiondi, fioni) – sokol, jestřáb
fir- – umírat, ztrácet se, blednout
fírë – smrt, konec, poslední výdech
Fíriel – ta, která zemřela
Fírima (pl. Fírimar) – ti, kteří jsou náchylní zemřít – smrtelníci; fírimain – 2.p. mn.č.
firin – mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)
firinga - náhrdelník
Firya (pl. Firyar) – smrtelník
foa - zásoba, hromada, poklad
foina - skrytý, utajený
fólë - tajemství; fólëa - tajemný
fólima - tajnůstkářský
formaitë - pravoruký - pravák
Formen – sever
forya – pravý (strana)
fuinë – stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero
fum- - spát
fúmë - spánek
fumella, camillo fúmelot - vlčí mák
fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák
fúrima* - prolhaný
furin - skrytý, utajený
furu - lež, lhát
 
H
 
háca- – zívat
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira – vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala – malá ryba
halatir, halatirno – ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla – vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- – děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë – díkuvzdání
hanu – (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) – sedět; i hárar – ti, kteří sedí
haran (harna) – 100
haranyë – poslední rok století
harma – poklad
harma- - uchovávat
harna- – zranit, poranit; zraněný
harwë – rána, zranění, poranění
harya- – mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! – zmiz, odejdi,  opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) – ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) – opustit,  zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca – ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë – led
helda – nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, „nachový chumel“(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë – nebe, obloha
helma – kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa – světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa – (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren – příkaz (Heren Istarion – Příkaz čarodějů)
heri – paní, lady
hérincë [hérinke] – malá dáma
heru, (hér-) – lord, pán; Herumor – Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion – pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- – následovat
Hildor – následovníci = smrtelníci; hildinyar – mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) – dítě; mé dítě – hinya, hinanya; -hin – přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin – dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) – nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë – ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë – mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- – vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula – vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) – slyšet
hlonë (pl. hloni) – zvuk; hlonítë (pl. hloníti) – zvukový, fonetický
ho – předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- – odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë – odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón – srdce (fyzicky)
hondo-ninya – mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren – „srdce domu“ – krb, kamna
hópa – přístav
hórë - borovice, pinie
hormë – naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- – naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë – armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) – mnoho (velké množství)
hosta- (2) – kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) – divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë – maso, dužina
hresta – pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo – z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) – tělo
hróta – příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë – šero, temnota, stín; unuhuinë – pod stínem, temný, zastíněný ( - nu – předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo – pes
huorë - „síla srdce“ - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë – posunková řeč
hwesta – bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma – mušle, škeble, lastura, ulita
hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit
hyandarussë - třpyt čepele
hyando - sekáček
hyapa - bota
hyapat – břeh řeky
hyar- – rozštípnout
hyarmaitë - levoruký - levák
Hyarmen – jih
hyaro – krysa
hyarya – levý (strana)
hyellë - sklo
hyóla – trumf
 
I
 
i – angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar – ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien – ti kteří tvoří slova hlasy)
-ië – (1) infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)
-ië – (2) je; ier – jsou; (númessier – jsou na západě; meldielto – jsou milovaní; talantië – on je padlý; márië – je to dobré) (númesse – na západě; melda – milovaný; talanta – padlý) (vanwië = vanwa ná – je ztracen)
-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen
ilca- – třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala – lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar – na lesknoucích se kostech)
ilfirin – nesmrtelný
ilm- – to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové – Ilmen, Ilmarin
ilmë – hvězdné světlo
ilmen - éter
ilqua, ilqa – všechno, veškerý, celý
ilquainen – ke všemu; ilqua+konc. ale v quenya se požívá konc. –inen pro 7. p. mn. č.
ilquen – všichni, každý
ilquesta - obecná řeč
ilsa - mystické jméno stříbra
ilterenda - nerozštěpitelný
Ilu – svět (celek, vesmír)
ilúvë - celek, všechno
ilya – všechno; ilyë – příd. jm. všechen; ilyë tier – všechny cesty
-ima – koncovka přídavných jmen (vanima – světlý, spravedlivý; calima – jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. –able) jako v úguétima – nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu – Fírima – náchylní ke smrti, smrtelníci
imbë – mezi
ímen – v nich (ar ilgua ímen – a všechno (to je) v nich)
-in – koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin
in – zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je „i“  člen jak pro plurál tak pro singulár,  navíc slovo Eldar se používá bez členu. proto v quenijštině by tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.
indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy
indis – nevěsta (někdy manželka)
indo – srdce (symbolicky); indo-ninya – mé srdce – ve vyspělé quenijštině spíše indonya
indyo – vnuk, potomek, následovník
-inen – koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen
inga – vrchol, nejvyšší bod
ingaran – nejvyšší král
ingolë - magie
Ingolë – věda/filosofie jako celek
ingólemo – někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc
ingolmo – pán vědění, vědec
ingor – vrcholek hory
Ingwë – muž. jméno – vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron – vůdce vůdců
inimeitë – ženský, samičí
-inqua – koncovka přídavných jmen; alcarinqua – skvělý, slavný z alcar – nádhera, sláva; etymologicky –inqua znamená plný (en. –full) zde plný slávy, nádhery
intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat
intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka
intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace
inwisti – nálada mysli, duševní rozpoložení
-inya – přivlastňovací koncovka – můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou
inyë - dokonce i já, ještě já
-ion – koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio – strom hvězd = hvězdný strom)
iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si
iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro „prosím“
írë (1) – když, až, zatímco
írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň
írima – půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je –ë, ale v básni Fírielina píseň je požíváno i –ar)
is - sněhobílé světlo, světlo sněhu
isca - bledý
Isil – měsíc; isilmë – měsíční svit (isilmë ilcalassë – měsíční svit  blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)
isiliya – třetí den týdne, středa, den měsíce
isqua - moudrý, rozumný
issë - znalost, vědomost, vědění
-issë – ženská koncovka (Írissë – Půvabná)
ista- - umět; istan - umím
ista- – vědět, znát, umět; sintë
ista- - vědět, znát, umět; sintë-
Istar (pl. Istari) – čaroděj
istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný
istya – znalost, vědomost
istyar - vědec, učenec
iswa - moudrý, zkušený
íta – blesk, záblesk
ita- – jiskřit, sršet, blyštět se
itila – třpytivý, blyštivý, mihotavý
-iva (-ivë) – plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)
 
L
 
-l – redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. –  vy (hecal! – zmizte!)
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua – zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) – léto
lairë (2) – báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy („Letní sníh“) (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- – žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet – ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna – Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- – (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë – smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) – zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) – chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba – jazyk (anatom.)
lambë – jazyk (řeč); Lambë Valarinwa – valarský jazyk; Lambengolmor – jazykovědci
lambengolmo – jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- – tkát, utkat, plést, uplést
lanat – osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco – hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango – široký meč
lanna – tkaný
lannë – látka, plátno, sukno
lanta- – padat; (přít. čas pl. lantar – padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner – spadli, padali jsme, jste, lantier – oni padli, spadli, padali, lantanë – min. čas sing., lantala – padající; lantalassë – s umisťující koncovkou)
lantë – pád
lanwa – tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë – nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) – uši
lára – plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë – umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) – list; 2. p. lassëo – listu; 2. p. mn. č. lassion – listů (lasselanta – pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë – zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë – plný zlata – strom)
laurëa – zlatý; pl. laurië – zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë – přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- – jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba – opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë – odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta – (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen – s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca – had
-li – rozdělující plurálová koncovka; 2. p. –lion viz vanimálion; alativní koncovka –linnar (pro pl.) –nnar (pro sg.) – na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- – mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco – vosk
lícuma – svíce
lië – lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa – mající  mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië ( ve tauri lillasië – jako mnoholisté lesy – jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin – skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë – víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind – zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë – píseň, linda - zpívající; lindelorendor – hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, „zpívající chumel“
lindo, nyello (pl. lindar) – zpěvák, pěvec; (lindo – zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë – ryba; (hala – malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) –  rychlý, prudký, svižný
linya – tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë – píseň; 7. p. lírinen – písní, příp. v písni
lís – med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë – sladký
litsë - písek
lívë – nemoc, choroba
-llo – ablativní koncovka – z, ven z, od; např. sindanóriello –  ven z šedé země; Rómello – z východu, od východu, Mardello – ze země
-lma – zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. –lmo; omentielmo – našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo – našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë – zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) – rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- – ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico – mrtvola
lókë – had, červ
lómë, ló, mórë – noc; (soumrak, šero), lómëa – temný, tmavý; Lómëanor – Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) – slavík
lómin - stín
lóna – ostrov, vzdálená země
lond,  londë – vnitrozemský přístav; Alqualondë – Labutí přístav
lor – sen, vidina; Lórellin – Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) – sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë – květina; Ninquelótë – bílá květina, Vingilótë – pěnová květina
Lótessë – květen
loxë – vlasy (viz též findë)
-lto – zájmenná přípona oni; meldielto – oni jsou milovaní, cárielto – oni udělali, tulielto – oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou –ntë
lú – čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë – modrý; luini – modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) – mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë – (těžký) stín
lúmë – (1) tma, temnota
lúmë – hodina, chvíle*; alativ lúmenna – na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn‘ v pozdravu elen síla lúmenn‘ omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- – být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga – těžký
luntë - člun, loďka
lúrë – tmavé počasí, zataženo
lúrëa – tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva – luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva – zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya – zájmenná koncovka tvůj; tielyanna – na tvé cestě
-lyë – koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë – ty najdeš
 
M
 
má – ruka; duál mát – (dvě) ruce; máryat – jeho/její (dvě) ruce; alativ mannar – do rukou
mac- – sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit
macar – šermíř
macil - meč
mahalma (pl. mahalmar) – trůn; plurál lokativní mahalmassen
Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
mahta- – bojovat; mahtar - bojovník
mahta* - bitva, boj
Maia (pl. Maiar) – Krásní, Obdivuhodní
maica – ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý
mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost
mailë* - pokušení
mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý
-maitë – příp. –ruký
maiwë (pl. maiwi) – racek
malina – žlutý; Malinalda – Žlutý strom (viz též tulca)
malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek
malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy
mallë (pl. maller) – cesta
mallo* - odkud
malo – pyl
malta – zlato (kov); (cullo – červené zlato)
máma – ovce
mamil – máma
man – kdo ; nejspíše ma - co
mána – požehnaný, obdařený, úžasný
mana – slovo překládané jako „co je“ ve větě mana i-coimas Eldaron? – co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma – co + ná – je,  nebo mana je slovo samo o sobě znamenající „co“ a není tam žádné slovo pro „je“
manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik
manca- - obchodovat
mancalë – obchod, obchodování
manda – střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný
mando – vězení
Mandos (Mandost) – střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar
manë - dobrý (morálně)
manen – jak
Man-ië? – Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
manna - kam
mannar – do rukou, alativ pl. od má
mano – čí?
mantúlië* - vítej/te
Manwë – požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar
mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít
mapalin fatsevoitë - střapatý platan
mapalin rámavoitë - křídlatý platan
mapalin tarucca - rohatý platan
mapalin varivoitë - cizí platan
mapalin wilwarinda - motýlový platan
mapalin, palapaptë - platan
maquet (min. čas maquentë) – ptát se
már – domov, dům (osob nebo lidí)
mar – země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar
mar- – zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan – zůstanu –  mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)
mára – dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië – je to dobré (konc. –ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)
maranwë - osud
mardë (pl. mardi) – síň
mardo - obyvatel
marilla - perla, perleť
marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky
marinnë, marindë - ovocný strom
Mar-nu-Falmar – Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)
marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem
marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)
martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby
marya - bledý, světlý, pobledlý
massánië – chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše Paní
massë – kde?
masta – chléb
masta- - péct
masto - vesnice (ohrazená)
mat- - jíst
maurë - potřeba, nutkání
mausta - nátlak, dunucení
mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mavoisi tapatenda - jedlý kaštan
mavoisi, alda mavoitë - kaštan
mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák
maxa – poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný
maxë - těsto
me (duál met) – my; 3. p. men (+asimilované mel);  mel-lumna – nám-je-těžké – je pro nás těžké
mel-, mela- – milovat; melánë (mélanyë) – já miluji
melda – milovaný, drahý
meldielto – oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto – milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak –lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)
meletya – mocný; meletyalda – Vaše Veličenstvo; cele Aran Meletyalda – Vaše královské Veličenstvo
melindë – milenka, ctitelka
melindo – milenec, ctitel
melissë – milenka
Melko – Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor
melmë – láska
melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky
melwa - roztomilý, rozkošný
men – místo, kousek země, směr
ména – oblast, region
ménë – na nás (en. on us)
Menel – nebesa
meneldil - astronom
menelluin - chrpa
Menelmacar – šermíř nebes, nebeský šermíř – Orion
menelya – pátý den týdne, pátek, den nebes
menta- - poslat (někoho někam)
mentë - konec
mëoi – kočka
mere-, min.č. mernë – přát si, toužit, chtít
merya – sváteční
meryalë – svátek, volno
met – my dva; me+ duálová koncovka –t
métima – poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim‘ pokud následuje slovo začínající pod. samohl.; tyelima
metta – konec
mettarë – poslední den roku = Silvestr
mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem
metya- – dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit
mi, mí – v
milmë – lačnost, chtivost, nenasytnost, touha
milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit
mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
Minastar – Budovatel věže; Minastir – Strážce věže – muž. jména
minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý
mindo, mindon – (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar – na věžě; Mindon Eldaliéva – vznešné věže elfského lidu
Mindolluin – Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)
minë – 1
minna, mir – do, dovnitř
Minnóna (pl. Minnónar) – prvně narození – elfové
minquë – 11
minya – první; Minyatur – první vládce
miqu-* - líbat, políbit
mírë – drahokam, klenot; zkrácená forma –mir v Atanamir (klenot lidí)
miri-* - usmívat se
Míriel – Žena-klenot; 2.p. Míriello
mirima – volný, svobodný
miruvor, miruvórë – medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)
mista – šedý
mistë – (jemný) déšť
Mittalmar – Středozem
mitya - vnitřní
miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání
mixa - mokrý
-mmë – zájmenná koncovka my; viz vammë – my nebudeme (en. we won‘t)
-mo – koncovka častá ve jménech a titulech
moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený
moilë - horské jezírko, pleso
moina - známý, důvěrný, drahý
mól - otrok, nevolník, zajatec
mor, mornië – tma, temnota
morco – medvěd
mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost
mórë - noc
morë – temný, ponurý, zlověstný; Morion – Temný – titul Morgotha
Moriquendi – temní elfové (Laiquendi – zelení elfové, Calaquendi – světlí elfové
morna (pl. mornë) – temný, černý; ondolissë mornë – na, v temných skalách
Morwinyon - „Třpyt v šeru“; název hvězdy (Arcturus)
móta- – pracovat, dřít (se)
motto - skvrna
muilë - tajemství, utajení
muina - skrytý, tajný, utajovaný
mundo - (1) rypák, nos, čumák
mundo - (2) mys
mundo – býk
muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý
 
N
 
-n – (1) koncovka 3. pádu; viz nin, enyalien
-n – (3) plurálová koncovka používaná v některých případech
-n, nye – (2) zájmenná koncovka, já (1.os. sg.); utúlien – já jsem přijít
ná – je (sloveso), jsem, jsi; používá se jako přísudková spona; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not)
nac- - kousat, štípat, uštknout
nahta - kousnutí, uštknutí
nai – buď to tak; by, kéž, ať – slouží k vyjádření přání, používá s budoucím časem slovesa; (Nai hiruvalyë Valimar! Nai elyë hiruva! – Kéž bys našel Valimar! Kéž bys (ho) zrovna ty našel!); Nai tiruvantes -  buď to tak oni to budou hlídat = kéž by to hlídali
naica - bolestivý, bolavý
naicë - bolest (ostrá)
naina- - naříkat, plakat, bědovat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nainië – nářek, bědování; elegie
nairë - nářek, bědování
nal, nallë - údolí, roklinka, údolíčko
nalda - údolní
nalla, nallama - ozvěna
nam- - domnívat se, soudit, posuzovat, myslit si; namin - usuzuji, myslím si
namárië – sbohem
namba - kladivo
namba- - zatlouci, zabušit (na co)
námë - rozsudek, soud
namna – nařízení, ustanovení, předpis
námo – (1) někdo
námo - (2) soudce
nan – ale, avšak, však
nan- - předpona; zpět, dozadu
nanda- (1) – hrát na harfu; nandaro – harfeník
nanda (2) - rovina, nížina, pláň, planina
nandë (2) – harfa; nandellë – malá harfa
nandë, nan, nand – údolí
nandin - dryáda, víla, duch přírody
Nandor – příd. jm. Nandorin
nanquenië - odpověď
naraca – násilný, zuřivý, násilnický
narda – uzel, smyčka
nárë – oheň, plamen
nárëa* - ohnivý
Nárië - červen
Narmacil – plamenný meč
narmo – vlk; ráco
Narquelië - říjen
Narsil – Elendilův meč; složenina kořenů slov Anar-slunce a Isil-měsíc
Narsilion – (píseň) slunce a měsíce; Narsil + koncovka druhého pádu plurálu
Narvinyë - leden
narwa - ohnivě rudá, planoucí nachová
narwë, indil - lilie
nasar – červený, rudý, nachový, šarlatový
nassë - trn, osten, bodec
nasta - píchat, bodat; hrot
nat – něco, záležitost, věc
natsë - síť
nau-* - výt
nauca – přídavné jméno užívané pro všechno, co ačkoliv již dorostlé do své konečné velikosti bylo menší nebo kratší, tvrdé, pokřivené nebo špatně tvarované
Nauco – trpaslík; Naucalië (nikoli Naucolië!) – trpasličí lid
naulë - vytí (vlčí)
nauro - vlkodlak
nausë – představivost, imaginace, obrazotvornost, fantazie
nauta- - myslet
nauva, ëuva - bude
-ndacil - zhoubce
-ndil – koncovka mnoha jmen, znamená oddanost, starostlivost, nesobeckou, nezaujatou lásku; může být překládáno jako přítel; popisuje postoj člověka k osobě, věci, směru či činnosti které je oddán
-ndor – země; ve složených tvarech
-ndur – koncovka některých jmen, znamená služebník (arandil – králův přítel, arandur – králův sluha)
néca (pl. nécë) – bledý, mlhavý, matný, nejasný, mdlý, neurčitý
nehta – první linie (v boji), hlavní síla, čelo vojska
nehtë – jakýkoliv útvar zužující se do špice; čelo vojska, roh, klín, rovný mys
nel- - tří-
neldë – 3
neldor, neldorin, feren, fernë - buk
nelet (pl. nelci) – zub
nellë - potok, říčka
neltil - trojúhelník
nelya – třetí; Nelyo – Třetí, Finwëho jméno
nén – voda (nepočitatelné p.j.)
Nénar – Neptun
nenda - vodový, vodnatý, mokrý
nengwë – nos
Nénimë - únor
nénu - žlutý leknín
nér (pl. neri) – muž; nernehta – mužská hlavní síla – bitevní formace
nermi (pl. nermir) - duch luk, luční víla
nertë – 9
nessa - mladý
nessamelda - druh stromu („Milovaný Nessou“) (Tol Eressëa -> Númenórë)
neuma – oko, smyčka, nástraha, past, léčka
ni – já; 3.p. nin – pro mě (nesouhlasí v češtině, ale angl. for me)
nicu- – sloveso být chladný, studený (o počasí), chladit
nië - slza
nieninquë - sněženka, „bílá slza“
niermë - v slzách, plačící
nierwes - úl
-nil - = -ndil v Eärnil,  zkratce z Earendil
nilda - přátelský
nildë - přítelkyně
nildo - přítel
nillë – stříbrný třpyt
nilmë – přátelství
nin – ke, pro mě, mi (en. for, to me) dativ
nindë – štíhlý, útlý (též teren)
ninquë (pl. ninqui) – bílý, chladný, bledý; Ninquelótë – Nimloth – Bílá květina
ninquita- - bíle svítit, jiskřit
ninwa - modrý
ninya – prvek vyskytující se ve Fírielině písni, evidentně znamená můj, moje – viz indo-ninya; nejspíš neplatný ve vyspělé quenijštině, která má pro „můj“ přípona –nya
nion, nier - včela
niqu- - být chladný, mrazit, chladit
niquë – je to studené, mrazí to, chladí to
niquis, niquessë – jinovatka
nírë - slza
nirwa - podhlavník, polštář (?)
nís, nissë (pl. nissi) – žena
nísima – vonný, vonící; Nísimaldar – vonné stromy, Nísinen – vonné vody, jezero v Númenoru
nítë - vlhký, orosený
nixë – mráz
-nna (pl. –nnar) – k, na, do; alativní koncovka v cilyanna, Endorenna, Elenna, rómenna, mannar, valannar
nó - před (časově)
noa - myslet
nóa, nó (pl. nówi) - představa, pojetí (čeho)
Nócoirë – alternativní jméno pro březen
noirë (pl. noiri) – hrob, hrobka; Noirinan – údolí hrobek
nol-* - učit se, naučit se
nóla - (1) vršek, pahorek
nóla - (2) moudrý, rozumný, učený, vzdělaný
Nólairë – alternativní jméno pro červenec
nolda - moudrý
noldarë, nolpa - krtek
nólë – dlouhá studie, vědomost, znalost, učenost, poznání
nolma - moudrý
Nolmë – vědění, Filosofie
nolmo – moudrá osoba
nolwë, nólë – moudrost, skryté vědění, znalost, magie
Nóquelle – alternativní jméno pro říjen
nór, nórë, nor – země, stát; někdy také pro lid (normálně lië)
nórië – kraj, území
norna – tuhý, tvrdý, drsný, pevný, neústupný, pokřivený, zkroucený
norno (1) - dub
Norno (2) – trpaslík; personifikovaná forma adjektiva norna; Nornalië – trpasličí lid
norollë - vůz, vozík, kára
Norrívë – alternativní jméno pro prosinec
norsa - obr
nossë – příbuzenstvo, rodina
nosta- - porodit, narodit se; narození
nostar, nostaro (pl. nostari) – rodiče
not – počítat; (min. čas nótina – spočteno); nótë - číslo
Nótuilë – alternativní jméno pro květen
-ntë – zájmenná koncovka pro 3. osobu mn.č. „oni“, když žádný subjekt nebyl dříve zmíněn
nu, no – pod
Núaran – král západu
nucumna – ponížený, pokořený
nuhta- – brzdit, bránit, nenechat pokračovat, přerušit, náhle zarazit, nenechat dokončit, zarazit, zabránit
nuhuienna – pod stínem, alativ; viz huinë
nulla, nulda – tajný, utajovaný, skrytý
Númen – západ; númeheruvi – pánové západu; Númenor, Númenorenna – alativ, do Númenoru; númenya – západní
númessier – jsou na západě; (núme(n)+ssë+ië+r – západ+v+jsou+oni)
númeta-, númenda- - klesat, zapadat (o slunci)
nuntixë - tečka umístěná pod linii písma
nuquerna – opačný, obrácený spodkem navrch; ve frázích silmë nuquerna, áre nuquerna
nur, núrë - zavrčení, stížnost, vrčení
nura - hluboký
nurmë - podřízení, podřízenost; nurmëa - podřízený
núro – západ slunce; andúne, annún
nurru- – mumlat, šeptat, reptat; příd. jm. nurrua; min. čas nurrula
nurta- – skrýt(se), schovat(se), ukrýt(se), zatajit; nurtalë – ukrytí, zatajení (nurta+ zpodstatňující oncovka pro sloveso –lë); Nurtalë Valinoréva – ukrytí Valinoru
nuru - smrt
nuruhuinë – stín smrti
nut- – vázat, zavázat, přivázat, pojit se, připoutat
núta- - zapadat, klesat
nútë – uzel
nwalca - krutý
nwalmë – muka, utrpení, agónie, trýzeň
nwalya- - mučit, týrat, způsobovat bolest, soužit
-nya – zájmenná přípona; přivlastňovací zájmeno 1.os.sg. můj, má, mé; tatanya – můj táta; kde je to třeba, vkládá se mezi slova hláska „i“ např. Anarinya, hildinyar
nyalmë - křik, povyk
nyar- - vyprávět
nyárë - legenda, příběh, vyprávění, pověst
-nyë – zájmenná přípona já; také zkráceně –n; viz utúvienyes
nyellë – zvonek, zvon
nyello - zpěvák
nyéna- - bědovat, naříkat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nyer- - truchlit, rmoutit se
nyérë - zármutek, smutek, žal, hoře, strast
 
O
 
-o – koncovka pro druhý pád; pl. –ion a –ron; Oromëo, Rúmilo
o – s, se
-o, -ó – osoba, někdo; zájmenná koncovka, později nahrazena „námo“
ó-, o- - spolu, dohromady; předpona užívaná ve slovech popisujících setkání, kontakt, vztah nebo spolek dvou osob, věcí nebo skupin; viz omentië, ónoni, ónona
oa, oar, öa, öar – příslovce pryč, daleko, stranou, za
oantë – odejít pryč, opustit; min. čas slovesa auta-
ohta - válka
ohtacárë- (min. čas ohtacarnë) – válčit
ohtar, ohtatyaro – válečník
oi - vždy
oia – stálý, věčnětrvající, věčný
oialë - (1) věčně, trvale, neustále, navždy (příslovce)
oialë – (2) věčnost; nekonečné období; Oiolairë – věčné léto
oiencarmë – věčně tvořící
oio – stále, pořád
oiolairë - druh stromu („Věčné léto“) (Tol Eressëa -> Númenórë)
óla – snít; (možná není myšleno v nominativu ale v dativu)
olassië – listí, listoví
ólemë - loket
ollo - útes, sráz
olórë (pl. olori) – sen, vize
olosta – zasněný
olva (pl. olvar) – rostliny (rostoucí věci s kořeny v zemi), flora
olwa - větev
óma – hlas; ómarya – jeho/její hlas; 2.p. ómaryo – jeho/jejího hlasu; 7.p.pl. ómainen – (s) hlasy
omenta- - setkat se, potkat
omentië – setkání; omentielva – naše setkání; 2.p. omentielvo – našeho setkání; viz –lma
-on – koncovka 2. pádu mn. č.; silmarillion, Valion, aldaron, tasarion, Istarion, Eldaron
ondo (pl. ondor) – kámen; pl. lokativ ondolissë – na skalách
onna - stvoření, bytost, tvor
onóna – (1) příd. jm. pocházející z dvojčat; (2) jeden z páru dvojčat (pl. onóni – dvojčata)
onot- - přidat, dodat, sečíst, spočítat
onta- - vytvořit, stvořit, utvořit; min. č. ónë, ontanë
ontarë – rodička
ontari – rodiče
ontaro – rodič
onya – můj syn (není běžným výrazem pro slovo syn)
opelë – dům, vesnice nebo město obehnané zdí; opevnění
oquenië - rozhovor, rozmluva
or- - nabádat, naléhat, dohnat koho k čemu, donutit koho k čemu; impersonální sloveso(orë nin caritas - nutí mě to udělat to)
or - nad, přes, předp. pře-
orco (pl. orcor, orqui) – skřet
órë – srdce, nitro (vnitřní mysl)
oricon - vřes
orivainë - hrách
orma – věc, fyzická hmota, látka
ornë – strom; často se používá jako část jména; spíše pro menší a útlejší stromy; Ornendil – přítel stromu
Orocarni – Červené hory
orofarnë – sídlo v horách
oromardë (pl. oromardi) – vysoká síň
oron (pl. oronti) - hora
Oron Oiolossë – Věčně sněhobílá hora
oronta - strmý, příkrý
orosta - povýšení, nanebevstoupení, výstup
orsir- - přetékat
orta- – zvedat se, stoupat, vztyčit, zvednout, vycházet (slunce...); min. čas ortanë
orto - vrchol hory
os* - o (náhradní předložka místo genitivu)
os, osto - město, obehnané hradbami; pevnost
ósanwë – myšlenka, mysl; ósanwë-centa – myšlenková komunikace
osellë – společnice, „sestra“
ossa - hradba a příkop
ossë - hrůza, úzkost, zděšení
ossë* - hrůza, zděšení
osta - statek, hospodářství, usedlost
ostar - správní oblast
osteca- - popsat, vylíčit, označit
osto – pevnost, opevněné město
otorno - společník
otso – 7
 
P
 
paca - dvůr, dvorec, vydlážděná podlaha
palan – daleko a široko; v palantíri, asimilované palar- v Palarran
palantír (pl. palantíri) – Věštec dálek; kameny vyrobený Noldor pro vidění dalekých věcí
Palarran – Daleký poutník; loď (palan+ran; asimilace nr>rr)
palis - trávník
palla – rozsáhlý, široký, expanzivní, rozpínavý, širý
palmë – povrch, zevnějšek
palpa- - bít, tlouci, bušit, mlátit
palu-, palya- - roztáhnout (se), rozvinout, rozprostírat se, rozšířit (se), protáhnout (se), zvětšit(se)
palúrë - povrch, zevnějšek, vnějšek, lůno země
panda – (1) ohrada, plot; (2) oplocovat, ohrazovat
panda- - zahrnovat, obsahovat
pano - tvarovaný kus dřeva; prkno, podlahové prkno, parketa
panta - otevřený
panta- - otevřít, uvolnit, rozevřít se, rozestřít, rozvinout(se)
panya- - určit, stanovit
par- - uspořádat, složit, skládat, dát dohromady
parca - suchý
parma – kniha
pasta - hladký, jemný, plynulý, klidný, pravidelný
pé – ret (také pro ústa)
pel- - otáčet, obíhat, točit se, kroužit
pelecco - sekyra
pelecta- - sekat, tesat
peler – ohraničená oblast
pella – za, po, přes, mimo, nad (en. beyond); spíše než předložka je to založka; Andúnë pella – za západem; elenillor pella – zpoza hvězd
penda - nakloněný, svažující se
pendë – svah, úbočí, stráň
Pereldar – půlelfové
perino - půlčík
perya - poloviční; perdëa - polovička
perya- - rozdělit v půli, rozpůlit
píca- – zmenšit (se), snížit (se), ztrácet se, ubývat, slábnout
Picinaucor, Pitya-naucor – skřítci; sg. picinauco
pilin (pl. pilindi) – šíp
pinquë - tenký
pio - ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou
piopin, pipin - hložinka, plod hlohu
piosenna, ercassë - cesmína
pirya – džus, sirup
pitya – malý
piuca – plod, malá bobule; borůvka
poica – čistý, čirý, ryzí
pol- - moci; polin - mohu
polda - silný, statný, rozložitý
poldórë - síla (fyzická)
polë - oves
porë - mouka
puita- - plivat, vyplivnout
púrëa – zamazaný, ušpiněný, obarvený
pusta- - zabránit, zastavit, ukončit
putta - tečka, zastavovací znaménko v interpunkci
 
Q
 
quáco, corco – vrána
qual- - zemřít v bolesti
qualin – „mrtvý“ (o elfech)
qualmë – smrt, agónie
quámë – nemoc, choroba
quanta - plný, úplný, celý
quantien – plný rok = yen
quár, quárë – pěst
quat- – plnit, naplnit, vyplnit, splnit; bud. čas quantuva – naplní (enquantuva – znovunaplní)
quel- (1) - utichat, slábnout, ztrácet se, hasnout, pohasnout, blednout, vyblednout
quel- (2) – selhat, neuspět, zklamat; bud. čas queluva
quelet (pl. queletsi) - mrtvola; loico - mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina
quellë – blednutí, slábnutí, utichání, ubývání, zánik; pozdější část podzimu
quén (pl queni) – někdo, jeden, osoba, jedinec, muž či žena...; pl. osoby, (nějací) lidé, oni s nejobecnějším významem, (jako v „oni (lidé obecně) říkají, že... říká se“) V kombinaci s kořenem podst. nebo příd. jména se používá k označení nějakých navyklých funkcí nebo k popisu něčeho co má nějakou podstatnou (permanentní) vlastnost; např. roquen, cityaquen, arquen, aiquen, ilquen
quendë – elf; málo používaný sg. od Quendi
Quenderin, Quendian – elfský, elfů
Quendi – elfové jako rasa (mluvící)
quendi (pl. quendir) – elfka, elfská žena
quendu (pl. quendur) – elf, elfský muž
quenta – příběh
quentalë – historka, vyprávění, zpráva
quenya – elfština (mluva); Quenya lambë – Elfská řeč, jazyk
querna – otočený, obrácený (vyjadřuje změnu); viz nuquerna
quessë – pero, peří
quesset - polštář, poduška
quet- – říct, říkat, mluvit; min. čas quentë
quetta (pl. quettar) – slovo
quil-* - odpočinout si
quildë - ticho, mlčení, klid, odpočinek
quinga – luk (jako zbraň)
quingi- - brnkat, zabrnkat (např. na harfu, lyru)
quinquenna - kokořík
quiquilla - konvalinka vonná, „lilie z údolí“
quor- - utopit se, utonout, dusit (se), udusit (se), zadusit (se)
quorin - utonulý
 
R
 
rá (pl. rávi) - lev
rac- – rozbít, zlomit, zničit; rácina – rozbitý, zlomený, zničený
ráca – vlk; narmo
racca - dráp, pařát, spár
raccalepta - drápatý, s drápy na prstech
rahta- - dosáhnout, docílit, dospět, uložit se, dorazit, dostat se
raica – špatný, nepoctivý, darebácký, skloněný, ohnutý; pl. raicar (čti raiké)
raimë - hon, lov
rama- - křičet, řvát, zavolat, zařvat
ráma (pl. rámar) – křídlo; 7. p. č. mn. rámainen – s křídly, na křídlech
rámalókë – okřídlený drak
ramba – zeď, stěna, hradba, val
rambë - křik, řev, výkřik, povyk
Rána – jméno měsíce
ranca** - objetí
ranco (pl. ranqui) – paže
randa – věk, koloběh
ránë - toulání, potulka
ránen - potulný, kočovný, toulavý
ranga (pl. rangar) – délková jednotka = 96,5cm
ranya-, ran- - toulat se, bloudit, zatoulat se
rassë – roh (horn), vrchol, špička; tildë
rasta - 12
rato - brzo, brzy, zanedlouho, záhy
rauco – silná, nepřátelská a děsivá kreatura, démon; Valarauco – démon moci
raumo – (hluk) bouře, hromobití
rauta - kov
ráva - pustina, divočina
rávë – burácející, dunící, hřmící, rachotící hluk; příd. jm. rávëa
ré, rë – den (sluneční)
rembë – síť, síťoví, pletivo
rempa (příčestí trpné) – ohnutý, sehnutý, skloněný, zahnutý
réna - hranice, okraj
rer-, min.č. rendë – zasít, osít, zasévat, rozsévat (i nenávist ap.)
resta- - pomáhat, napomáhat, pomoci
restalë - pomoc
ría - věnec
ric- - (za)kroutit (se), zkroutit (se), obrátit (se), otočit (se)
rië - koruna
riel, riellë – korunovaná dívka
rig-* - splétat, věnčit
rihta- - trhnout, škubnout, cuknout
rillë, rildë – oslnivost, skvělost, sláva, brilantnost, jas, třpyt, lesk
rilmë - jiskřivé světlo
rilya - třpytivý, zářivý, zářící
ríma - obruba, lem, kraj, okraj, hrana, hranice
rimba - častý, mnohý; rimbo - často
rimbë – velké množství, spousta, mnoho
rimpë – spěch, chvat
rína - korunovaný
rincë – drobný, malý; mn. č. rinci
ringa – studený, chladný
Ringarë - prosinec
ringë – pleso, studené jezero (v horách)
ris- - rozetnout
rista- - řezat, ořezat, krájet
rista- - řezat, říznout
-ro – zájmenná koncovka on; antaváro
rocco – (rychlý jezdecký) kůň
roita- - pronásledovat, stíhat, honit se za něčím
rom- - troubit, vydávat zvuk trubky
róma – roh (na troubení)
romba – trubka, trumpeta
Rómen – východ; alativ rómenna – východně, směrem k východu; ablativ Rómello – z východu, (k někomu) z východu
-ron – koncovka 2. p. mn. č. ; aldaron - stromů
rondo – klenba, klenutá střecha, strop – viděno zespodu (a většinou neviditelné zvenku); velká síň nebo prostora takto zastřešená
ronta - dutý, prázdný, vpadlý
roquen – jezdec, jezdkyně, rytíř
rossë – jemný déšť, rosa
rotto – malá jeskyně, sluj
rotwa - dutý, prázdný, vpadlý
ruca- – bát se; rucin – cítím strach, hrůzu, zděšení, bojím se
rúcima (čti rúkima) – hrozný, strašný, děsný, děsivý
rúcina – zmatený, zřícený, rozpadlý, zničený (čím)
ruhta- – vyděsit, postrašit, nahnat strach, hrůzu
rúma- – posunout, přemístit, přendat, pohnout (o velkých a těžkých věcech); min. čas rúmala
runda - hrubý kus dřeva
rúnya – rudý plamen
runya - stopa, šlépěj
rusco – liška
ruscuitë - prohnaný, lišácký, vychytralý
russë - jiskření, blyštění, třpyt
ruxa- – drobit se, rozpadat se
-rya – zájmenná koncovka jeho, její; máryat – její ruce, ómaryo – jejího hlasu (genitiv od ómarya – její hlas), súmaryassë – v jejím lůně (lokativ od súmarya – její lůno, ochranná náruč), coarya – jeho dům
 
S
 
-s – zájmenná koncovka „to“; viz tiruvantes, utúvienyes
sa - aby, že
saccat- – rozervat, rozpoltit, puknout; min. čas saccantë
saila - rozumný, moudrý
saira- - vědět, znát, rozumět
sairon - čaroděj, kouzelník
saiwa - horký, rozpálený
salma – lyra
salmë - hra na lyru
salpa - mísa, miska
salpa- - popíjet, usrkávat
salquë – tráva
sambë, -san – místnost, komnata, pokoj
samno – tesař, řemeslník, stavitel
san - nato, pak, potom
san - tehdy, tenkrát, potom, poté, pak
sana- - myslet (také nauta-)
sanca – trhlina, prasklina, puklina
sancë - odporný, hrozný, ohavný, hnusný, nenávistný
sanda - skutečný, opravdový, trvalý, stálý
sandastan – ochranný štít – obranná bojová formace
sanga- – (1) (s)tisknout, (s)tlačit (se), mačkat (se); mj. kompaktní bojová formace
sanga - (2) zástup, dav, houf
sangassë* - tlak, útlak
sanya - normální, obyčejný, obvyklý
sanyë - pravidlo, zákon, řád, zásada, předpis
sapsa - hrob
sar (pl. sardi) - kamínek, kámen (malý), oblázek; v Elessar
sára (1) – hořký, trpký, zahořklý, zatrpklý
sára (2) – mrtvá, vysušená tráva
sarat (pl. sarati) – písmeno, jakýkoliv důležitý znak
sarco* - blesk
sarcuva - tělesný, fyzický, hmotný
sarna – kamenitý, kamenný
sarnë – pevné, odolné místo (doslova něco pevného, odolného jako kámen)
sarnë - silné, odolné místo
sarnië – oblázky, štěrk, oblázkový břeh
sarqua - dužnatý, masitý, hmotný
Sarquindo (pl. Sarquindi) - kanibalský obr, obr lidožrout
saura – odporný, prohnilý, (mravně) zkažený, špatný
Sauron – odpudivý, zošklivený, děsivý, hrozivý
sáva – šťáva, džus
së - ona
seldo - chlapec
selma – stálá představa, názor, vůle
ser- - mít rád (o přátelství)
ser- - odpočinout si, odpočívat, spočívat
sercë – krev; yár
sercondo* - seregon, rostlina se sytě rudými květy, „krev kamene“ (Beleriand)
sérë – odpočinek, klid, oddech
sérë - odpočinek, poklid, pokoj, vnitřní klid
sermë - přítelkyně
sermo - přítel
sí – nyní, teď, právě; sin, sín před samohláskami
sicil – dýka, nůž
sil- – (o)svítit, (o)zářit (bíle); přít. čas síla – svítí, září, ozařuje, vyzařuje, osvětluje; frekventativ sisíla
silima – hmota, ze které byly vyrobeny Silmarily
silma – zářící, lesklý, třpytivý
Silmaril (pl Silmarilli) – záření čistého světla; Silmarillion – (příběh) Silmarilů
silmë – hvězdné světlo, hvězdný jas
silqueléni - bříza; „stříbrná bříza, dlouhovlasá paní“
silwin - bříza
símen – zde, tady, tu
simpa, simpina - píšťala, flétna
sin –  to, tak, takto; jako samostatné slovo ve větě, neurčující blíže jiné slovo jako to dělá slovo „sina“; (sin qeuntë Quendingoldo Elendilenna = to/tak pravil Pengolodh Elendilovi)
sina – tento, tato, toto; vanda sina – tento slib
sinat* - toto, tohle (jako samostatné zájmeno)
sincahonda – o člověku – chladný, neúprosný, tvrdý, s kamenným srdcem
sinda – šedý; šedý elf, Sindar – šedí elfové, adj. Sindarin
sindë – šedý, světlešedý nebo stříbrošedý
Sindel (pl Sindeldi) – šedý elf, méně běžné označení pro Sinda
Sindicollo, Singollo – Šedoplášť
sinë - tito, tyto, tato
sinomë – na tomto místě
sinqui - šperky; sinquita - ozdobit se šperky, ošperkovat se
sinta - krátký
sintë- – vědět, znát
sinya – nový; vinya
sinyë – večer
sip-* - hrát na píšťalu, pískat
siquilissë - smuteční vrba
sir- - téci
sírë - dnes
sírë - řeka
siril - říčka
sirya- – téci, proudit, plynout
so – on
solor, solossë – příboj, vlnobití
sorno, soron, sornë (pl sorni) – orel
Sorontar – sind. Thorondor, jméno orla
Soronúmë – název souhvězdí
-ssë – lokativní koncovka; pl. –ssen; Lóriendessë, yassen, mahalmassen
stama- – bránit, zabránit, znemožnit, vyloučit, nepřipouštět
sú- – foukat, vát, dout
sú, súlë - dech
suc- - pít
súcë, aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
suilë - popud, podnět
sulca – jedlý kořen
súlë – duše; dech
Súlimë – březen
sulpa - polévka
súma – dutina, lůno, náruč; súmaryassë – v jejím lůně (súma+rya+ssë – lůno+její+v)
sungwa - nádoba na pití
súrë – vítr; 7.p. súrinen – ve větru, větrem
suxë* - pití, nápoj
súya- - dýchat; foukat, vát, dout
 
T
 
-t – (1) duálová koncovka označující pár; máryat – její ruce (má+rya+t)
-t – (2) zájmenná koncovka „je“ (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo „te“
-t – (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby „ty“; viz hecat
ta – ono, to
tacë-, min. č. tancë – upevnit, připevnit, připoutat
tai-, tay- – prodloužit, zvětšit
tailë – prodlužování, prodloužení, rozšíření
taina - rozšířený, prodloužený
tál – spodní část nohy (en. foot)
tala - plachta (lodní)
talan (pl. talani) – podlaž
talantië – on je padlý; talanta - padlý
talat- – spadnout, padnout, upadat
tallunë - chodidlo
talma - základ, podstata, jádro
talta – pád, úpadek
talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout
tam- – (za)ťukat, (za)klepat, poklepat
tambaro - datel
tambë - měd
tambë - měď
tambina - měděný
tampa - zátka, uzávěr
tamuril - tis
tan- - dělat, tvořit, dávat tvar
tana- – (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)
tana – (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten
tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený
tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro „ano“
tancil – brož, jehlice
Tancol – Venuše (ukazující hvězda)
tandë - tam, tím směrem
tanë - tamti, tamty, tamta
tango- - brnkat, zabrnkat
tangwa - spona, přezka
taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)
Taniquetil - „vysoký bílý roh“, hora ve Valinoru
tanna – znak, symbol
tano – řemeslník, kovář
tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba
tap- – zabránit, znemožnit, zastavit
-tar – koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar
Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil
tar – za, přes (en. beyond)
tára – (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený
tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit
taran, tarambo - piknik, svačina, hostina
tarca – roh zvířete
tárë – onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy
tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)
Tareldar – vznešení elfové
tári – královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya – má královna
tárië – výška; alativ tárienna – do výše
tarma – sloup, pilíř
tarna - přejezd, přechod, průchod, brod
Tarondor – Pán Ondoru (Gondoru)
tarquesta - Quenya; vznešená řeč
tarucca - rohatý
tarucco, tarunco - býk
tarya – hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný
tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný
tasar, tasarë – vrba; Nan-tasarion, Tasarinan – údolí vrb
tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)
taura - mocný
taura - mocný
taurë (pl. tauri) – les, hvozd; taurëa – lesnatý, zalesněný
Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor – lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu
Tauremorna – Černý les; Tauremornalómë – Les černé noci
tavar - dřevo
tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa
taxë – hřebík, hřeb
te – je, jim
tec- - psát, napsat
tecco - tah (perem), čára, škrt
tecil – pero (psací)
tehta (pl. tehtar) – znaky, písmena
telco (1) – původ, kořen, základ slova
telco (2) – noha (en. leg)
telco (3) - stonek (část tengwy)
telda – poslední, konečný
Telemmaitë – Stříbroruký
telimbo - nebe, obloha
tella – nejzazší, nejzadnější, poslední
telma – závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy
telluma (pl tellumar) – klenba, kupole
telumbë, hwan - houba
telpë, telep, tyelpë – stříbro, stříbrný
telta- - stínit, zastínit, krýt
telu - konec
telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit
telumë – střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar – nebeský bojovník
Telvo – muž. jméno – Poslední
telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit
téme (pl. témar) – řada, skupina, sled
ten * - za něco (něco za něco - nat ten nat)
ten, an – pro (en. for)
tengwa (pl. tengwar) – písmeno
tengwanda - abeceda
tengwë (pl. tengwi) – symbol, znak; hloníti tengwi – fonetické znaky; tengwestië – jazyk, abstraktně, jako fenomén
tengwesta – gramatika, mluvnice
tenna - dokud, až do
tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)
ter, terë – skrz
téra – (1) rovný, přímý
téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle
tercáno - posel
tercen –intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essi tercenyë – jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou
teren – štíhlý, útlý (též nindë)
teret - špendlík
tereva – jemný, křehký
terhat- – rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë
termar- – stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar – skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva
tev- - nenávidět
tevë, tevië - nenávist
thelma – viz selma
thindë – viz sinde
thorno - viz sorno
thúlë – viz súlë (zastaralá forma, nově th>s)
tië (pl. tier) – cesta, směr; tielyanna – na tvou cestu (tie-lya-anna – cesta-tvá-na)
tihta- – mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala
tildë – vrchol, špička
Tilion - jméno měsíce
timpë - jemný déšť
timpinë - sprška, mlhovina
tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit
tinco – kov; rauta
tinda - třpytivý, třpytící se, zářící
tindë - třpyt, lesk, záblesk
tindómë – hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer
tindómerel – dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka
tinta- – způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit
tintila- – třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar
tinwë (pl. tinwi) – jiskra
tir- – střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s – hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion
tirmë - hlídání, hlídka
tirno – hlídač, strážce
titta – drobný
tiuca – silný, tlustý, robustní
tiuco – stehno
tiuya- - ztloustnout
tixë - tečka
tó – vlna (materiál)
toa - vlněný
toi, te – zájmeno oni
tol (pl. tolli) – ostrov
tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec
tolto – 8
tombo - gong
top- – přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë
tópa – střecha
toron (pl. torni) - bratr
tuca- - vést, přivést, směřovat, dovést
tuia- - rašit, klíčit, pučet
tuilë – jaro; naděje, slibnost, pozdní jaro
tuilindo - vlaštovka
tuima - (1) výhonek, pupen, poupě
tuima- - (2) rašit, klíčit, pučet, vyrážet pupeny
tul- – přijít; min. čas utúlie (perfect) (utúlien – já jsem přišel), utúlie‘n aurë – přišel den (‚n vloženo nejspíš jen kvůli zvučnosti); túlë, tullë – min. čas (past tense); nejspíše utúlië=vid dokonavý, tullë=vid nedokonavý
tulca - pevný, odolný, nehybný, neměnný, stálý, neotřesitelný
tulca- - upevnit, stanovit, určit, ustavit, vybudovat
tulma - máry
tulta- – svolat, poslat pro, povolat
tulto - podpěra, podpora, opora, útěcha
tulwë - standarta, tyč, bidlo
tumba, tumbo – hluboké údolí
tumna - hluboký
tunda - vysoký
tundo - kopec, pahorek
tunga – napjatý, upnutý, stažený, těsný, pevný, napnutý, sevřený
tuo – síla (fyzická), energie, vitalita
tup- – přikrýt, krýt, zakrýt; viz untúpa
tupsë - došek
tur- – ovládat, vládnout, řídit, vést; obvykle nejspíše túrina nebo turna
turca – silný
Turco – Silný (tělesně)
túrë - vítězství, ovládnutí
Túrin, Turindo – muž. jméno Nálada vítězství
turma - štít
Túrosto – velká pevnost; Gabilgathol, příbytek trpaslíků
turúna – ovládaný
tussa - keř
tuv- – najít, nalézt, objevit; min. čas utúvië; utúvienyes – našel jsem to (utúvie+nye+s – našel+já+to)
tyalië - sport, hra
tyar- - způsobit
tyaro – hybná síla, původce děje, muž činu
tyav- - chutnat, ochutnat, mít (jakou) chuť, vychutnat
tyávë (pl. tyáver) – chuť
tye (1) – ty, vy (jako objekt)
tye (2) – čaj
tyel – konec
tyelca – ukvapený, uspěchaný, chvatný
tyeldë - konec
tyelima - poslední, konečný, závěrečný, definitivní; métima
tyellë (pl. tyeller) – úroveň, stupeň, hodnost
tyelma – končící
tyelpë – stříbro; telpë
tyulma – stěžeň, stožár
tyulussë – topol
tyuru - sýr
 
U
 
ú -  bez
ú- - předpona ne-
ufárë – nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný
uilë – plazivé rostliny, mořské řasy
Úlairi – Nazg^ulové; sg. Úlairë/Úlair
ulban – modrý
ulca, úmëa – zlý, špatný
ulcallo - zlo
ullumë – ne navždy
úlúmë* - nikdy
ulundë - záplava, povodeň, potopa
ulundo – zrůda, nestvůra, netvor
ulwë, uluswë - olše
ulya-, ul- – pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier – měl by proudit
um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi
Úmanyar – ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi
umbar – osud
umbarta – osudový, předurčený
Umbarto – Osudový, Předurčený
umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný
úmëa - zlý
unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat
undómë – hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer
undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu – dolů, pod, vespod
undulav- – přikrýt, porazit; min. čas undulávë
undulávë – undu- - dolů, lav – ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier – Stín přikryl všechny cesty
undumë – propast
ungo - tmavý stín, mrak
ungwë – pavoučí síť, pavučina
únótima – nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë – ne-počítat-schopný – nespočitatelní, nespočetní)
unqua - dutý, prázdný, vpadlý
unqualë - agónie
unquë – dolík, jáma
untúpa- – zastřešovat, přikrývat (undutúpa)
unu - pod
unuhuinë – pod stínem; viz huinë
únyárima – nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)
úquen - nikdo
úquétima – nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit
ur-, úr- – hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený
úra – rozsáhlý, objemný
Úr-anar – rudé slunce, žhavé slunce
urco (pl. urqui) – cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork
urdu - smrt
úrë – žár, horko, vedro
Úrimë - srpen
urna - pec, kamna
uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný
urulókë (pl urulóki) – ohnivý drak
urúva - jako oheň, ohnivý
urya- - planout, zapálit, žhnout, plát
us- - utéct, uniknout, uprchnout
usquë - dým, výpar, zápach
usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)
uswë - útěk, únik, uprchnutí
utúlien – viz tul-
utúvienyes – viz tuv-
-uva – koncovka budoucího času
úva – nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)
úvanimo - zrůda, monstrum, netvor
úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný
úvëa – obrovský, hojný, vydatný
úyë – není (ú+ye – ne+je); úyë sérë indo-ninya símen –  zde není klidu (pro) mé srdce
 
V
 
vá – ne; (zvolání, výkřik) Ne! (I will not!), Nedělejte to! (Do not!); avan, ván, ványë – já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë – my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won‘t)
-va – přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva
vacco - plášť, kabát
vaháya, vaihaiya – daleký, dálný, vzdálený
vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit
vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv
vaina - oblečený, oděný
vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)
vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí
vaiwa - vítr
vala- – panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit
Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) – Mocní
Valacirca – souhvězdí Velká medvědice
valanya (tárion) – šestý den týdne, sobota, den Valar
Valarauco (pl. Valaraucar) – Démon moci, balrog
valassë - božství
valca- - být nejasně, neurčitě vidět
Valimar, Valmar – Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar
valina- - radovat se, mít radost, být šťastný
Valinórë, Valinor – země Valar
vanda – přísaha, (slavnostní, závazný) slib
vánë, vánië – min. čas od auta – odejít
vanessë - krása
vanima – krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar – krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda – Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda
Vanimeldë – Krásná-drahá
vanta- – jít, chodit, kráčet
vanwa – odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený
vanwië - minulost
vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)
vanya – sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima
váquet- – říct ne, odmítnout (ne ve smyslu „není pravda“ ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin – odmítl jsem
var - nebo, anebo, či
vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý
Varda – Elbereth, Vznešená
vardarianna -  vonný stálezelený strom („Vardin dar“, ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)
varna - chránit, ochraňovat
varna (příčestí trpné) – v bezpečí, zabezpečený, bezpečný
varnassë - ochrana
varnë – tmavěhnědý, hnědočerný
varya- – chránit, ochraňovat
Vása – jméno slunce
ve – jako, tak...jako, tak jako
vëa - dospělý
vendë, wendë - dívka
venë - malá loďka; nádoba, miska
vénë - svěžest, mládí
vénë, venessë - panenství
venya - čerstvý, svěží
vëo, vëaner – dospělý, dospělý muž
véra – osobní, soukromý, vlastní
verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý
vérë - přísaha, slib
verië – odvaha, neohroženost, statečnost, smělost
verno – manžel
versil - bříza
veru – sezdaný pár, muž a žena, manželé
verya- - odvážit se, opovážit se
verya – odvážný, neohrožený, smělý, statečný
verya- - troufat si
vessë - manželka
vesta – manželství, manželský stav
vesta- – vdát se / oženit se
vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se
vestalë – svatba
vië – dospělost, mužství
vílë - mírný vánek, jemný větřík
vilin - vzdušný
villë-, villa- – létat, letět
vilya – vzduch, nebe
Vincarna – nově vyrobený
Vingilot, Vingelot, Vingilótë – Pěnová květina, jméno lodi
vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan
vinya – nový; sinya
Víressë - duben
vórima, voronda – stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo
voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně
voronwa – odolný, vytrvalý, stálý
voronwië – stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita
 
W
 
-wë – přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba
-wen – dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen – Mořská dívka
wendë, vendë - dívka
wénë - svěžest, mládí
wenya - čerstvý, svěží
wéra – stará forma pro véra
wil- – létat, letět
wilma, wista - vzduch
wilwa- – třepat se, třepotat se sem a tam
wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný
wilwarin – motýl
Wilwarin – sounvězdí Cassiopeia
winda - štěkání, štěkot
winga – pěna, sprška
wingë - hrozen květů
winta- – rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se
wintil - lesk, záblesk, třpyt
 
Y
 
yá - dříve, kdysi, předtím, před (časově)
ya – zájmeno který, která, které; viz  yassë (ya + alativní koncovka)
yaimë – nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa – naříkající, pl. yaimië
yaisa - ocel; eren
yaita- - naříkat, lkát
yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch
yal- – volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- – volat/povolat zpět, odvolat
yallumë, yalúmë – naposled, minule, posledně, konečně
yalmë - křik, povyk, hluk
yalúmëa - dávný, starý
yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo
yána - svaté místo, svatyně
yanta – most
yanta - most, šíje, spoj, spojení
yanwë - most
yár – krev; sercë
yara - (1) aby, že
yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý
yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)
yárë – minulé dny, dřívější dny; dávno
yárëa, yalúmëa - dávný, starý
yarra- – vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící
yassë – v kterém, které (pl. yassen – v kterých)
yat, yatta - krk, šíje
yav- - plodit
yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem („Yavannin klenot“)
Yavannië - září
yávë – ovoce, plody
yávië – podzim; sklizeň (brzký podzim)
yáwë – rokle, strž
yaxë (pl. yaxi) - kráva
yë – je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ná; bud. čas yéva
yeldë (yendë) - dcera
yello – vítězný pokřik, (vý)křik
yelma – odpor, averze, nechuť, znechucení
yelta- – nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k
yelwa – odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný
yén (pl. yéni) – elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní
Yénonótie – výpočet let; letopočet
yenya - loni
yerna – starý, ošuntělý (o věcech)
yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)
yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční
yesta - (1) nejprve, nejdříve
yesta - (2) první; minya
yestarrë – první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok
yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat
yéva – bude (írë ilqua yéva nótina – když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye
yo - s, se, spolu s
yomenië – setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)
yondo - syn
yonta - víc, více
yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat
yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo
yulda (pl yuldar) – (1) průvan, tah (vzduchu), van
yulda (pl. yuldar) - (2) doušek, lok
yulma - (2) značka, žnoucí znamení
yulma – pohár, nádoba na pití
yulmë – pití, pitka, hýření
yúyo - oba