Ásgard- svet bohov

Česky – Quenya
 
A
 
a (spojka) – ar
abeceda - tengwanda
aby - yara, sa
agónie – nwalmë, unqualë
agónie, smrt - qualmë
ach! (citoslovce) – ai!
ale – ananta, nan
alej - aldëon
altán – ampano
anebo - var
ano - tancavë (dosl. jistě)
armáda – hossë
armageddon – Ambar-metta
astronom - meneldil
averze – yelma
ať – nai
avšak – ananta, nan
až – írë
až do - tenna
až na, mimo – hequa
 
B
 
baldachýn – telumë
balrog – Valarauco, pl. Valaraucar
balzám - lipsa
báseň – lairë
bát se – rúca-, ruca-; aista-
bavlník - línë
bázeň – áya
bázlivý - caurëa
bdít - tir-
běda! - ai!
bědování - nainië, nairë
bědovat - naina-, nyéna-
bělostný - fána, fánë
bez - ú
bezpečný, zabezpečený – varna (příčestí trpné)
bezstarostný - wilwa
bidlo - tulwë
bílá – fána, fánë
bílý, chladný, bledý – ninquë
bít - palpa-
bitva, boj* - mahta
blaho - almarë, almië
blažený pocit – alassë
blaženost - almarë
blednout - quel-
blednout, umírat - fir-
blednout, ztrácet se (pomalu) – fifíru-
blednutí – quelië
blednutí, ztrácení – fifírula
bledý - marya, isca
bledý, chladný, bílý – ninquë
bledý, matný – néca, pl. néce
blesk – íta, sarco*
bloudit - ranya-, ran-
blyštění čepele - hyandarussë
blyštět se – ita-
blyštivý – itila
bodat - nasta-
bodavý – maica, laica (?)
bodec - nassë
bodlina - erca
bohatství - alma
bohatý, vzkvétající - alya
bochník (kulatý) - cornë
boj - mahta*
bojácný - caurëa
bojová formace – kompaktní – sanga
bojová formace – mužské kopí – nernehta
bojová formace – ochranný štít – sandastan
bojovat – mahta-
bojovník – mahtar
bojovník (s oštěpem) – ehtyar
bolavý - naica
bolest - naicë
bolest, způsobovat - nwalya-
bolestivý - naica
bolet* - naiya-
borovice, pinie - hórë
borůvka, malá bobule – piuca
bota - hyapa
bouře (hluk bouře) – raumo
bouřlivý - verca
božství - valassë
bradka – fanga
brána – ando (velká brána – andon)
bránit, nenechat pokračovat – nuhta-
bránit, znemožnit – stama-
bratr – toron, pl. torni
brilantnost – rillë, rildë
bríza – hwesta, vílë
brnkat - quingi-, tango-
brod - tarna
brož, jehlice – tancil
brzdit, nenechat pokračovat – nuhta-
brzký - arinya*
brzy - rato, arinya*
břečťan - etil
břeh – falassë, hresta
břeh (oblázkový, štěrk) – sarnië
břeh, pobřeží – hyapat
březen – Súlimë
břeh řeky – hyapat
břicho - cumba, cumbo
bříza - versil, silqueléni, silwin
bude – ëuva, nauva, nuva
budiž - nai
budova – ataquë
buď/te pozdraven/i! - aiya!
Bůh – Eru
bujný - verca
buk - neldor, neldorin, feren, fernë
burácející – rávëa
burácení – rávë
bušit - palpa-
bydlet - mar-
býk – mundo, tarucco, tarunco
byl - né
byli - ner, nér
bylo nebylo - yalúmessë, yáressë
bystrý - finwa
být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona
být (je) – ná (spona), ëa (samostatné sloveso)
být dost - farya-
být chladný - niqu-
být nad něčím – lav-, min.č. lávë
být nejasně vidět - valca-
být šťastný - valina-
bytost - onna
bytost (bez fyz. těla) – ëala, pl. ëalar
bývalý - yara
 
C
 
Cassiopeia – Wilwarin
cele – aqua
celek, všechno - ilúvë
celý – ilqua, ilqa; quanta
cesmína – ercassä
cesta – mallë, pl. maller, tië, pl. tier
cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë
cín - latúcen
cínový - latúcenda
cit, cítění (mužské) – hanu
citát - eques, pl. equessi
cítit (vůni/zápach) - holta-
cítit odpor z něčeho – feuya-
co – ma
co? - mannat?
co je – mana
ctitel – melindo
ctitelka – melindë
cuknout - rihta-
 
Č
 
čaj – tye
čára - tecco
čaroděj – istar, pl. istari, sairon
čas – lú
časně - arinya*
časný - arinya*
část - cirma
často - rimbo
častý - rimba
čelisti - anca
čelo vojska – nehta
čepel (nože...) - hyanda
čepel, její třpyt - hyandarussë
černý – morna, pl. mornë
čerstvý - venya, wenya
červ – lókë
červen – Nárië
červenec – Cermië
červený – nasar, carnë
čestný – faila
či - var
čí - mano
čirý – poica
číslo - nótë
číst - cenda-
čistý – poica
člověk – Atan, pl. Atani
člun - luntë
čtverec - cantil
čtvrtek – aldúlya
čtyř- - can-
čtyři – canta
čumák - mundo
 
D
 
dále, pak, potom - ento
daleko - haiya, haira
daleko a široko – palan
daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
daleký – haiya, haira
daleký, dálný – vaháya, vaihaiya
dálka - haiyassë
dar – anna, pl. annar
dárce, dárkyně - anto, antë
darebácký – raica
darovat – anta-, bud. čas antuva
dát – anta-, bud. čas antuva
dát dohromady – par-
dát najevo - tana-
datel – tambaro
dav - sanga
dávat – anta-, bud. čas antuva
dávat tvar - tan-
dávat vodu - calpa-
dávno* - yárë
dávno - za dávných časů - yalúmessë, yáressë
dávný - yára
dávný - yárëa, yalúmëa
dcera – yendë, yeldë, příp. -iel
dědic – aryon, haryon, hildë, hildo
definitivní - métima, tyelima
dech - sú, súlë
děkovat – hanta-
děkuji - hanta, hantalë, hantan*
dělat – car-, min.č. carnë; tan-
dělit - cilta-
dělit (se) - hyanda-
delta - etsir
démon – rauco
den – árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)
den; v ten den – tárë
děs - caurë
deset – cainen
děsit se - aista-
děsivý – rúcima, aica
děsný – rúcima
déšť (jemný) – mistë, timpë
déšť (jemný, rosa) – rossë
devět – nertë
díkuvzdání – hantalë
díky* - hanta, hantalë, hantan
díl - cirma
díra, jáma - latta
díra, otvor - assa
dítě – hína, pl. híni; příp. –hin pro něčí dítě
dívat se na (něco) - yéta-
dívka – konc. –wen
dívka – vendë, wendë
dívka (korunovaná) – riel, riellë
divočina - ráva
divoký – hravan, verca
dlaždice - ambal
dlít - mar-
dlouhý – anda
dlouze – andavë
dnes - sírë
dny, minulé, dřívější – yárë
do, dovnitř – minna, mir
do, na, k - konc. –nna, pl. –nnar
dobro, prospěch - alma, almië
dobrý (morálně) - manë
dobrý (o věcech či skutcích) – mára
docílit - rahta-
dodat - onot-
dodržovat - himya-
dodržující - himba
dohnat koho k čemu - or- (impersonální)
dohromady, spolu - -o, ó-
dokonce – elyë
dokončit – metya-
dokončit (intransitivní) - telu-
dokončit (transitivní) - telya-
dokud - tenna
dolík – unquë
dolů – undu, předp. undu-
domov, dům (někoho, osob...) – már
domněnka - intya
domnívat se - nam-
donucení - mausta
donutit - mauya-
donutit - or- (impersonální)
dopředu, podél - téra
dorazit - rahta-
dorozumívání – centa
doručit – col-
dosáhnout - rahta-
dospělost – vië
dospělý - vëa
dospělý muž – vëo, vëaner
dospět někam, k něčemu - rahta-
dost – fárë
dostačovat - farya-
dostat se někam - rahta-
dostatečný - fárea
dostatek – fárë
došek - tupsë
doušek - yulda, pl. yuldar
dout – súya-
dovednost – curwë, tanwë
dovedný – curu
dovést (někam) - tuca-
dovést do konce – metya-
dovnitř, do – minna, mir
dozadu - předpona nan-
drahokam – mírë, mir
drahý – melda
drak – angulókë
drak (jiskřivý) - fëalókë
drak (ohnivý) – urulókë, pl. urulóki
drak (okřídlený) – rámalókë
dráp - racca
drápatý - raccalepta
dravý - hravan
drobit se – ruxa-
drobný – rincë, pl. rinci, titta
drsný – norna, tarya
dryáda (luční) - nandin
dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
držet - mapa-
držet, vlastnit – col-
držet se koho/čeho - himya-
držící - himba
držitel – colindo
dřevo - tavar
dřevo, hrubý kus - runda
dřevo, tvarovaný kus - pano
dřímající - lorda
dřímat - muru-
dřímat, snít - lor-
dřímota - murmë
dřít se, pracovat – móta-
dříve - yá
dřívější - yara
dub – norno, nornë, nor
duben – Víressë
duha - helyanta, helyanwë („most na obloze“)
duch – fairë, pl. fairi
duch (obecně) - fairë, pl. fairi
duch (v člověku, osobě) – fëa, pl. fëar
duch lesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
duch luk - nermi, pl. nermir
duch moře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
duch přírody - nandin
dům – coa, car
dumat - luvu-
dunění – rávëa
dunící – rávëa
dusit (se) - quor-
dusný - lumna
duše – fëa, pl. fëar, súlë
duše (metaforicky) – coacalina (světlo domu)
dutina, lůno – súma
dutý - ronta, rotwa, unqua
důvěrný, známý - moina
důvtipný - finwa
dužnatý - sarqua
Dva stromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië
dvanáct – rasta
dvojče – onóna, pl. onóni
dvojí - atwa, tanta
dvojitý - atwa, tanta
dvojnásobný - atwa, tanta
dvorec - paca
dvůr - paca
dýchánek - taran, tarambo
dýchat - súya-
dychtit (po něčem) - milya-
dýka – sicil
dým - usquë
džus – sáva
džus (hustý) – pirya
 
E
 
elegie – nainië
elementární - essea
elf – Quendë, pl. Quendi
elf (šedý) – Sinda, pl. Sindar
elf (vznešený) – Elda, pl. Eldar
elf, elfský muž – quendu, pl. quendur
elfka, elfská žena – quendi, pl. quendir
elfové – Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)
elfové a lidé - Eruhíni („děti Eruovy“)
elfové (vznešení) – Tareldar
elfská řeč – Quenya lambë
elfský – Quenderin, Quendian, Eldarin
elfský jazyk – Eldalambë
elfský národ – Eldalië
elfština – Quenya
energie, vitalita, síla – tuo
éter - ilmen
existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä
expanzivní - palla
 
F
 
fantazie – nausë, intyalë
fauna - celva
fialka - helinillë
flétna - simpina, simpa
flora - olva
fonetický - hlonítë
fontána - ehtelë
formovat – cat-
foukající – hlápula
foukat, vát – hlapu-, súya-
fyzická hmota – erma, orma
fyzický - sarcuva
 
G
 
gong - tombo
gramatika - tengwesta
 
H
 
had – leuca, lókë
hádat - intya-
hádat se - costa-
hádka - costa
hák – ampa
hala - mardë
harfa – nandë, malá harfa – nandellë
harfeník – nandaro
hasnout - quel-
háv - vaima
helma - cassa
historka - quentalë
hladký - pasta
hlas – óma
hlava – cár
hle! – aiya!
hleď!, hle! – ela!
hledět - cen, bud. č. cenuva
hlídaný, vězněný – manda
hlídač - tirno
hlídání - tirmë
hlídat – tir-
hlídka (abstr.) - tirmë
hliněný - cemina
hloh - ectar, pinectar, pipinectar
hložinka, plod hlohu - piopin, pipin
hluboký - nura, tumna
hluk - nyalmë, yalmë
hluk, burácející, hřmící, rachotící – rávë
hmotný - sarcuva, sarqua
hnědočerný – varnë
hnusný - sancë
hnusit si – feuya-, yelta-
hnusný – yelwa
hodina – lúmë
hodnost - tyellë, pl. tyeller
hojit (se) - envinyata-
hojivá mast - lipsa
hojný – úvëa
holub – cu
holubice – cua
hon - raimë
honit (se; za něčím) - roita-
hora – oron, pl. oronti
horko – úrë
horký - saiwa
horký – být horký – ur, úr
horské jezírko - moilë
hoře - nyérë
hořet - urya-
hořet - usta- (trans.)
hořký – sára
hospodářství - osta
hostina - taran, tarambo
houba – hwan, pl. hwandi, telumbë
houf - sanga
hra - tyalië
hra na lyru - salmë
hradba – ramba
hradba a příkop - ossa
hrách - orivainë
hrana - rína
hranice – réna, rína
hrát na harfu – nanda-
hrát na píšťalu - sip-
hrbáč - cauco
hrbatý - cauca
hrdina – callo
hrdlo – lanco
hrnčíř – cemnaro
hrob – noirë, pl. noiri, sapsa
hrobka – noirë, pl. noiri
hromada - cumbë, hahta
hromobití - raumo
hrot - nasta
hrozen (květů) - wingë
hrozit se - aista-
hrozný – aica, rúcima, sancë
hrubý – tarya
hrůza - caurë
hrůza - ossë
hřát – ur-, úr-
hřbet ruky – cambë
hřeb, hřebík - taxë
hřmění – rávë
hřmící – rávëa
hučet (vítr) - lausta-
hudba – lindalë, lindelë
hvězda – elen, pl. eleni
hvězdné světlo - ilmë
hvězda (poet.) – él, éli
hvězdný – elenya, elda, elena
hvozd - taurë
hybná síla, muž činu – tyaro
hýření, pitka – yulmë
hyzdit - hasta-
 
CH
 
chaluha - felpa, uilë
chápající - handa
chápat - hanya-
chápavý - handa
chladný – ringa
chladný (být chladný, o počasí) – nicu-, niqu-
chladný, neúprosný – sincahonda
chladit - nicu-, niqu-
chlapec – seldo
chléb – masta
chodidlo – tallunë
chodit – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
choroba – quámë, lívë
chorý - laiwa
chovat odpor – yelta-
chrabrost - cánë
chrám - corda
chránit – varya-, varna-
chrpa - menelluin
chřadnout - hesta-
chtíč - mailë
chtít, toužit, přát si – mer-, min.č. mernë
chtít jít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
chtivost - milmë, mailë
chtivý - mailëa
chumel - loctë
chutnat - tyav-
chuť – tyávë, pl. tyáver
chválit – laita-
chvat – rimpë, hortalë, hormë
chvátat - alac-
chvatný – tyelca
chvíle* - lúmë
chytit, lapit do pasti - atsa-
chytnout, uchopit - mapa-
 
I
 
ikdyž – elyë
imaginace – nausë, intyalë
intelekt - handelë
inteligence - handassë
inteligentní - handa
intuice - tercen
invence – Curwë
 
J
 
já – konc. –n, -nye, –nyë
já – ni; mi, mě, pro mě – nin
já ne- - avan (I won’t)
já; dokonce i já, ještě já - inyë
jádro - talma
jak – manen
jako – ve
jáma – unquë
jáma, díra - latta
jaro (brzké) – coirë
jaro (pozdní) – tuilë
jas - rillë, rildë
jas, sláva – alcar
jas (hvězdný) – silmë
jasný – calima, calina
jazyk (anatom.) – lamba
jazyk, řeč – lambě
jazykovědec – lambengolmo
je – ná, ëa
je, jim (zájm. odvozené od oni) – te, konc. –t
jeden - er
jedenáct – minquë
jedině - erë, eressë
jedinec, muž či žena – quén, pl. queni
jediný - erya, er
jedlý kaštan - mavoisi tapatenda
jedna – minë
jednotvárný – lára
jehlice - erca
jehlice, brož – tancil
jehličnan - vinë, vinnë
jeho, její – konc. –rya
jekot - miulë
jelikož - an
jemný – maxa, tereva, moica, pasta
jemný déšť - timpë
jen - erë, eressë
jenom - erë, eressë
jeřáb - carnimírië
jeskyně – filya
jeskyně (malá) – rotto
jeskyně (umělá) – hróta
jest – ëa
jestli, jestliže - ai (en. if)
jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi
ještě ty – elyë
ještě, potom - ento
ještě (jednou) - ata
jetel, červený - camilot
jezdec – roquen
jezdkyně – roquen
jezero – ailin, linya, ailo
jezero (studené, v horách) – ringë
jezírko - ailo
jezírko, horské - moilë
jídlo – apsa
jih – Hyarmen
jilm – alalmë, lalmë
jinovatka – niquis, niquessë
jiskra – tinwë, pl. tinwi
jiskření čepele - hyandarussë
jiskřit – ita-, tintila-, tin-
jiskřit, bíle - ninquita-
jíst – mat-
jistě, ano - tancavë
jistý - sanca
jít – lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-
jít pryč – auta-, min. čas avánië, ettul-
jméno – essë, pl. essi
jmenovat - esta-
jsem - ná
jsi - ná
jsme - nar
jsou – nar; ier, -ier
jsoucno – ëa
jste - nar
Jupiter – Alcarinquë
 
K
 
k – an
k, na, do – konc. –nna, pl. –nnar
k, směrem k – ana, na
kabát - vacco
kadeř – findë
kam* - manna
kámen – ondo, pl. ondor, sar
kámen, tvarovaný - ambal
kamenitý - sarna
kamínek - sar, pl. sardi
kamna - urna
kanál (vodní) – celma
kapat - lim-
kapička - liptë
kapka - limba
kapradí - filquë, filinquë, filimpë
kapradina, převislá - eldasilquë
kára - norollë
kaštan - mavoisi, alda mavoitë
kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda
kazit - hasta-
každý - ilqua
každý, všichni – ilquen
kde - massë
kdo – man, mani
kdokoliv – aiquen
kdysi - yá
když – írë
keř – tussa
kéž – nai
kladivo - namba
klanět se - caw-
klátit se - linga-
klenba – rondo, coromindo
klenba, kupole – telluma
klenot – mírë, mir
klenutý strop, střecha – rondo
klepat – tam-
klesat, zapadat - núta-
klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-
klesnout - luvu-*
klesnout, prudce - talta-
klíčit - tuia-, tuima-
klid – sérë, quildë
klidný - pasta
kmen, parta - hostar
kniha – parma
kočka – mëoi
kočovný - ránen
koho? - manno
kokořík - quinquenna
koloběh, věk – randa
komnata - sambë, -san
komunikace – centa
komunikace myslí – osanwë-centa
končící – tyelma
končit – telya-, telu-
konec – metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë
konečné blaho - manar, mandë
konečně - yallumë*
konečný – telda, tyelima, métima
konstrukce - tanwë, curwë
konvalinka vonná - quiquilla
kopec – ambo, tundo
kopec; do kopce (příslovce) - ampendë
kopec, osamělý, izolovaný - tolmen
koruna - rië
korunovaný – rína
kořen (jedlý) – sulca
kost – axo, pl. axor
koule - coron
kousat - nac-
kousnout - nac-
kousnutí - nahta
kouzelník - sairon
kouzlo - lúcë
kouzlit - luhta-
kov – rauta, tinco
kovář – tanno
kožešina – helma
kráčet – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
kraj, okraj - rína
kraj, území – nórië
krájet - rista-
krajina, otevřená - latina
krajní - erúmea
král – aran
královna (ta, která je vznešená...) – tári
královský - aranítë
krása - vanessë
krásný – írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa
krátký – sinta
kráva – yaxë, pl. yaxi
kreatura, silná a nepřátelská – rauco
krev – sercë, yár
krk - yatta, yat
kromě – hequa, ara
kroutit (se) – ric-
kroužit - hwinya-, pel-
krtek – noldarë, nolpa
kruh - cornë
kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
krůpěj - limba
krutý - nwalca
krysa – hyaro
krýt – tup-, telta-, halya-
křehký – tereva
křičet - rama
křídlo – ráma, pl. rámar
křik - nyalmë, rambë, yalmë
křik (vítězný) – yello
křivý - cauca
křížem, přes - arta
křížení, setkání (tří a více) – yomenië
křížit - tara-
který, která, které – ya; v kterém – yassë, v kterých yassen
kulatý - corna
kůň (rychlý, jezdecký) – rocco
kupa - hahta
kupa, hromada - cumbë
kupit (se) – hosta-
kupole, klenba – telluma, coromindo
kus - cirma
kus dřeva, hrubý - runda
kus dřeva, tvarovaný - pano
kůže – helma
kvést - lohta-
květ – lossë
květen – Lótessë
květina – lótë
květina s velkými jednotlivými květy - indil
kvil - miulë
 
L
 
labuť – alqua
lačnost - milmë
lady, paní – heri
lamentovat - nyéna-, naina-
lampa – calma
lapit do pasti - atsa-
láska - melmë
laskavý - moica
lastura - hyalma
látka – lannë
Laurelin (jeho jméno) - Culúrien
léčit - envinyata-
léčka - neuma
led – helcë
leden – Narvinyë
ledňáček – halatir, halatirno
ledová tříšť - helcaraxë
ledový – helca
legenda - nyárë
lehnout si - caita-
leknín - ailinon
leknín, žlutý - nénu
lem - rína
lem oděvu - lappa
lembas – coimas
les – taurë, pl. tauri
lesk - wintil, tindë, rillë, rildë
lesklý - silma
lesknoucí se – ilcala
lesknout se (bíle) – ilca-
lesknout se - tin-
lesnatý – taurëa
létat – villa-, villë-, will-
letět vzduchem, vát – hlapu-
léto – lairë
letopočet - yénonótië
lev – rá, pl. rávi
levák - hyarmaitë
levý (strana) – hyarya
lež - furu
ležet, rozprostírat se – caita-
lhát - furu-
líbat - miqu-*
líbezný - írima
lid - lië, příp. –lië, přivl. liéva
lidé – Atani, sg. Atan
lidé (podle elfů) – Engwar (Neduživí)
lidé (potom narození) – Apanónar
lidé a elfové - Eruhíni („děti Eruovy“)
lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)
lilie - indil, narwë
líska - cotullë, cotulwë
list – lassë, pl. lassi
listí – olassië
listopad – Hísimë
listoví – olassië
lišácký - ruscuitë
liška – rusco
lít – ul-, ulya-
lkaní – yaimë
lkát - yaita-
loajalita – voronwië
loajální – vórima, voronda
loď (s ostrou přídí) – cirya
loďka - luntë
loďka, malá - venë
lok - yulda, pl. yuldar
loket – ólemë
loni - yenya
lord, pán – heru, hér-
louka - lairë
lov - raimë
ložnice – caimasan, pl. caimasambi
lpějící na kom/čem - himba
lpět na kom/čem - himya-
luk – quinga, cú, lúva
lůno – súma
lůno země - palúrë
lůžko - caima
lyra – salma
lyra, hra na ni - salmë
 
M
 
maceška - helin
mačkat (se) – sanga-
magie - ingolë
magie, tajné umění – nolwë, nólë
maják - calmindon
majestátní - aranítë
mající, s – arwa
mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot
mák, vlčí velký - fúmello valinórëa, camillo
malá dáma – hérincë
málo, ne dost – ufárëa
malý – rincë, pl. rinci, pitya
máma – mamil
manžel – verno
manželé – veru
manželka – vessë
manželství, manželský stav – vesta
Mars – Carnil
máry - tulma
masitý - sarqua
maso – hrávë
mast - laivë
mast (hojivá) - lipsa
matka – amil, ammë
matný, bledný - néca, pl. néce
mátožný - lorda
mdlý, nejasný - néca, pl. néce
mě, pro mě – nin
meč – macil
meč (krátký s širokou čepelí) – ecet
meč (široký) – lango
med – lís
medovina (životabudič) – miruvórë, miruvor
medový – předp. liss-
medvěd – morco
měď - tambë
měděný - tambina
měkký – maxa
melodický - lindelëa
měnit se – ahya-, min. č. ahyanë
měsíc – Isil
měsíc (časově) – asta, pl astar
měsíc (jeho jméno) – Rána, Tilion
měsíce, srpek - cú
měsíční svit – isilmë
město (opevněné) – osto, os
mezi – imbë
mi, mě – nin
mihotat se – tintila-
mihotavý – itila
milenec – melindo
milenka – melindë, melissë
milovaný – melda
milovat – mel-, mela-
mimo – hequa, ara
mimo, nad - pella
minulé dny – yárë
minule, posledně – yallumë, yalúmë
minulost – vanwië
minulý, odešlý – vanwa
minulý, předešlý, poslední – métima
míra – lesta
mírný – maxa, moica
mísa - salpa
miska - venë, salpa
místnost - sambë, -san
místo, kousek země – men
místo, silné, odolné - sarnë
mít, vlastnit – harya-
mít (jakou) chuť - tyav-
mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X
mít rád (o přátelství) - ser-
mít radost - valina-
mít se dobře - ala-
mít strach - aista-
mladý – nessa
mládí, svěžest - vénë, wénë
mládí, vitalita - laito, laisi
mlátit - palpa-
mlčení - quildë
mlha – hísë, hísië, hiswë
mlhavý, nejasný - néca, pl. néce
mlhovina - timpinë
mluvit - quet-, min. č. quentë
mluvnice - tengwesta
mnohaletý - linyenwa
mnoho – rimbë, limbë
mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-
mnoho (velké množství) – hosta, úvë
mnoholistý – lillassëa, pl. lillassië
mnohý - rimba, úvëa
množství (velké) – rimbë, úvë
mňoukání - miulë
moc – mít pod svou mocí – vala
moci - pol-, mohu - polin
mocný – meletya, taura
modla - cordon
modlitba – cyermë
modrat se - helwa-ahya-
modrozelený - laiquaninwa
modrý – luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa
modřín - finë
mohutný, robustní – tiuca
mokrý – mixa, nenda
monstrum - úvanimo
moře – ëar, pl. ëari
moře, rozbouřené - haloisi
mořská panna - ëaris, ëarwen
mořská řasa - felpa, uilë
mořská víla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
most – yanta, yanwë
motýl – wilwarin
moudrá osoba – nolmo
moudrý – nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua
moudrost – nolwë, nólë
mouka – porë
mrak (bílý) – fanya, pl. fanyar
mrak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor, ungo
mraky a vzduch nahoře – fanyárë
mramor - alastë
mráz – nixë
mrazit, chladit – nicu-, niqu-
mrazivý - helca
mrkat – tihta-
mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico
mrtvý (o elfech) – qualin
mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) – firin
mrtvý, odešlý – vanwa
mučit - nwalya-
mudrc – ingólemo
můj, má, mé – -inya, -nya
muka – nwalmë
mumlající – nurrula
mumlat – nurru-
mumlavý – nurrua
muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mušle – hyalma
muž – nér, pl. neri
muž činu – tyaro
mužský - hanuvoitë
my – konc. –lmë, –mmë
my – me, na nás – ménë, nás (3.p.) – men, mel
my (duál) – met
my ne-xxx – vammë, avammë
mys - mundo
mysl - ósanwë
myslet - sana-, noa-, nauta-
myslit si - nam-; myslím si - namin
myšlenka - intya
mžourat - tihta-
 
N
 
na, do, k - konc. –nna, pl. –nnar
nabádat - or- (impersonální)
nad – or, pella
nádhera – alcar
nádherný – vanya
nádoba - venë
nádoba na pití – yulma, sungwa
nahnat strach, hrůzu – ruhta-
náhoda - ambarma
nahoru – amba, ama
náhrdelník - firinga
nahý – helda
nacházet – hir-
nachová, planoucí - narwa
nachový – nasar
najít – hir-, tuv-
nakloněný - penda
nakonec - mettassë
naléhat – horta-
naléhat - or- (impersonální)
naléhavost - hormë
nalézat – hir-
nalézt – tuv-
nalít – ul-, ulya-
námořník – ciryamo
nanebevstoupení - orosta
nápad - intya
nápadný - minda
napěnit – falasta-
napíchat - erca-
napjatý – tunga
naplnit – quat-, bud. čas quantuva
napnout - lenu-
napnutý - tunga
nápoj - suxë*
napomáhat - resta-
naposled, minule – yallumë, yalúmë
naposledy - mettassë
naprosto – aqua
napříč, přes - arta
napsat – tec-
narcis - cancalë, malina cancalë
národ – lië, příp. –lië, přivl. liéva
narodit se - nosta-
narozeniny* - nostarya
náruč – súma
narůstat - yonta-
nářek - nainië, nairë
nářek, naříkání – yaimë
nařídit – can-, vala-
naříkající, naříkavý – yaimëa
naříkat - naina-, nyéna-, yaita-
nařízení – namna
násilnický – naraca
násilný – naraca
následovat – hilya-, hil-
následovník – hildë, hildo
naslouchat - lasta-
nástraha, oko – neuma
náš (duál) - elva
náš (vylučující) - emma
náš (zahrnující) - elma
náš, naše – konc. –lma; 2.p. –lmo
náš, naše (pro 2 osoby) – konc. –lva, 2.p. –lvo
natáhnout - lenu-
nátlak - mausta
nato - san
naučit se - nol-*
navždy - tennoio, oialë
nazgúl – Úlair, Úlairë, pl. Úlairi
naznačit - tana-
názor (stálý) – selma
naživu – cuina
ne - lá, lau
ne – áva, avá, vá, já ne – ván, ványë, my ne – vammë
ne (důrazné) - lala
ne- (předp.) – ú-
ne navždy – ullumë
ne, skutečně ne, naprosto ne (důrazný nesouhlas) - laumë
nebe – hellë, telimbo
nebe, uprostřed rudého - carnevaitë
nebesa – Menel
nebeská klenba – telumë
neblahý - umbarwa
nebo - var
neboť - an, ten
nebude (en. will not) – úva
nebudu (já) - ávan, ványë
nebýt - um-; min.č. úmë
něco – nat
nečistý - vára
nečlověk - Hravan
nedělat - um-
neděle – eärenya
nedělej to – áva carë
nedostatečný - ufárëa
nedostatek – ufárë
neduživý – engwa
nehostinný - erda
nehybný - tulca
nechat něčeho - hauta-
nechuť – yelma
nechutný – yelwa
nejasně, být vidět - valca-
nejasný, mdlý - néca, pl. néce
nejdříve - yesta
nejprve - yesta
nejsem - uin, umin, min.č. úmë
nejjasnější – ancalima
nejvyšší bod – inga
nejzadnější – tella
nejzazší – tella
někdejší - yara
někdo – aiquen, námo
někdo, muž či žena – quén, pl. queni
nekonečné období – oialë
nelidi – Hravan, pl. Hravani
nelítostný - aica
neměnný - sanca, tulca
nemluvně – lapsë
nemoc – quámë, lívë, caila
nemocný - laiwa, caila, caimassëa
nenasytnost - milmë
nenávidět – yelta-, tev-
nenávist – yelma, tevë, tevië
nenávistný - sancë
nenechat dokončit - nuhta-
není – úyë
neodvratně určit - martya-
neohroženost - verië
neohrožený - verya
neochotný - avar, pl. avari
neotřesitelný - tulca
nepoctivý – raica
nepovolit - ava-, min.č. avanë
nepřátelský - cotya
nepřetržitě - voro
nepřevyprávitelné; to, co se nedá převyprávět - únyárima
nepřipouštět, znemožnit – stama-
nepřítel – cotumo
Neptun – Nénar
nerozštěpitelný - ilterenda
nerozumný - alasaila
nesčetný – únótima
neskrývající nic – helda
nesmělý - caurëa
nesmrtelný – ilfirin
nesnadný - tarya
nespočetný – únótima
nespočitatelný – únótima
nespoutaný - verca, wilwa
nést – col-
nést se, plout - lutta-, lutu-
nestvůra – ulundo
netvor – ulundo, úvanimo
neúcta - yaiwë
neudělám – ávan
neúprosný, tvrdý – sincahonda
neurčitý - néca
neuspět – quel-
neustále - oialë, voro
neústupný – norna
nevěsta – indis
nevlídný – tarya
nevolník - mól
nevšímat si - hehta-, min.č. hehtanë
nevyřknutelné; to, co se nemá říkat, vyprávět - avanyárima
nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit - úquétima
nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat - avaquétima
nevýslovný - úquétima
nezdravý – engwa
nezkažený - alahasta
nezničený - alahasta
nezohyzděný - alahasta
něžný – maxa, moica
ničit - hasta-
nikdo - úquen
nikdy - úlúmë*
nit - línë, lia
nitro, vnitřní mysl – órë
nízký, podlý – faica
nížina - nanda
noc – lómë, ló, mórë, hui
noclehárna – caimasan, pl. caimasambi
noha – telco
noha (spodní část, en. foot) – tál
nora - hróta
normální - sanya
nos – nengwë, mundo
nosit – col-
nosit (oblečení) - col-
nositel – colindo
nový – vinya, sinya
Nový rok, první den roku – yestarrë
nový život - laito, laisi
nutit - mauya-
nutit - or- (impersonální)
nutkání - maurë
nutnost - hormë
nůž – sicil
nymfa - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
nyní – sí, sin, sín
 
O
 
o - os* (náhradní předložka místo genitivu)
ó (zvolací, přikazovací částice) – a, á
oba - yúyo
obalovat - vaita-
obarvený, ušpiněný – púrëa
obdařený – mána, almárëa
obdařenost - almarë
obdivuhodný – vanima
obecná řeč - ilquesta
obecný podmět, předmět – quén, pl. queni
obejmout - vaita-
obchod, obchodování - mancalë
obchodovat - manca-
obíhat - pel-, hwinya-
objemný, rozsáhlý – úra
objetí - ranca**
objevit – tuv-
objímat - vaita-
obklíčit - hapa-
obklopit - vaita-
obklopovat - vaita-
obkroužený - lesta
oblak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor
oblaky, mezi nachovými - carnevaitë
oblast (ohraničená) – peler
oblast, region – ména
oblast, správní - ostar
oblázek - sar, pl. sardi
oblázky, štěrk – sarnië
oblečený - vaina
obličej - anta
obloha - hellë, fanyárë, telimbo
oblouček (část tengwy) - lúva
obmotat - vaita-
obnažený – helda
obnažit (se) - helta-*
obnovený – envinyanta
obnovit – envinyata-
obr - norsa
obr lidožrout - sarquindo, pl. sarquindi
obrácený – querna
obrátit (se) – ric-
obrátit (se), změnit - ahya-
obrazotvornost – nausë, intyalë
obrovský – úvëa, alta
obruba - rína
obsahovat - panda-
obskurita - mordo
obtížný - tarya
obtočit - vaita-
obvyklý - sanya
obyčej - haimë
obyčejný - sanya
obydlí – farnë, mar
obyvatel - mardo
ocel - erë, eren, yaisa
očarování - lúcë
očarovat - luhta-
od – ho
od, z, ven z – konc. –llo
oddech – sérë
oddělit - cilta-
odehnat - auhorta-
odejít – auta-, min. čas vánë, vánië, avánië; hótul-
odejít pryč – oantë, min. čas slovesa auta-
oděný - vaina
odepřít – ava-, min.č. avanë
odér, aroma - holmë
odešlý – lendë
odešlý, zmizelý – vanwa
oděv - vaima
odhad - intya
odhadovat - intya-
odcházet – ettul-
odjet - vanya-, min.č. vannë
odkapávat - liptë-
odkrýt (se) - helta-*
odkud* - mallo
odmítnout – váquet-, avaquet-
odolat – termar-
odolné místo - sarnë
odolný - voronwa, tulca
odplout - lút-
odpočinek – sérë, quildë
odpočinout si - quil-*, ser-
odpočívat - ser-
odpor – yelma
odpor, cítit z něčeho – feuya-
odporný – yelwa, saura, sancë
odporný, hanebný – faica
odpověď - nanquenië
odpustit - avanta-*
odpuzující – yelwa
odříznout, s cílem použít odříznutou část - hóciri-
odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části - auciri-
odříznutý od světa - erda
odsoudit (k záhubě) - martya-
odstup - haiyassë
odsunout stranou - hehta-, min.č. hehtanë
odtékat - cel-
odvaha - verië
odvaha („síla srdce“) - huorë
odvážit se - verya-
odvážný - verya, canya
odvolat – enyal-
odvržený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ohavný – yelwa, sancë
oheň – nárë
oheň - jako oheň - urúva
ohnivě rudý - culda, culina, narwa
ohnivý - nárëa*, uruitë, urúva
ohnivý (o barvě) - culda, culina
ohnout se – loc-, cúna-, cauta-
ohnutý – cúna
ohrada - panda
ohrazovat - panda-
ochrana - varnassë
ochraňovat – varya-, varna-
ochutnat - tyav-
oko – hen, pl. hendi, 2 hendu
oko, nástraha – neuma
okolnost - ambarma
okouzlení - lúcë
okouzlit - luhta-
okraj - erumë, réna, rína
okurka - colosta
olověný - canuva
olovo - canu
olše - ulwë, uluswë
on – so, konc. –ro
ona - së, konc. -rë
onen, ten, tamten – tana
oni – konc. –lto, ve vyspělé quenijštině –ntë
oni – toi, te
oni; právě oni - entë
ono - ta
onoho den, v ten den – tárë
opačný – nuquerna
opakovat (se) - tatya-
opar – hísë, hísië
opatření - lesta
opásaný - lesta
opět – ata; předp. en-
opevnění, dům, vesnice či město obehnané zdí – opelë
oplakávat - nyéna-, naina-
oplocovat - panda-
opora - tulto
opotřebovat (se) - yerya-
opovážit se - verya-
opovržení - yaiwë
opovrženíhodný – faica
opravdový - anwa, sanda
opustit – hehta-, min.č. hehtanë; auta-, min. čas avánië, oantë, hótul-
opuštění (podst. jm) – hequa
opuštěný - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
oranžová – culuina
orel – sorno, soron, sornë, pl. sorni
Orion – Menelmacar
orosený - nítë
ořezat - rista-
osamělý – eressëa, erda
osamění - erë, eressë
osamocený - erda
osít - rer-, min.č. rendë
oslnivost – rillë, rildë
osm – tolto
osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní) – lanat
ospalý - murmea, lorda
osoba – quén, pl. queni
osobní – véra
ostatek - estë
ostatní, ti - estë
osten - nassë, erca
ostrov – tol, pl. tolli
ostrý – maica, aica, laica
ostří, čepel - hyanda
ostýchavý - caurëa
osud – ambar, umbar, maranwë, manar, mandë
osud; kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
osudný - umbarwa
osudový – umbarta, marta
osvětlený - calina
osvětlit - calya-
osvětlovat - calya-
osvítit (bíle) – sil-
ošklivit si – yelta-, feuya-
oštěp – ehte, ecco
ošperkovat (se) - sinquita-
ošuntělý, starý (o věcech) – yerna
otáčet - pel-
otec – atar
otevřený - panta
otevřený, volný (o krajině) - latin, latina
otevřít - panta-
otočený – querna
otočit (se) – ric-
otrok - mól
otvor, díra - assa
ovce – máma
oves - polë
ovinout - vaita-, lia-
ovinout se – loc-
ovládaný – turúna
ovládat – tur-
ovládnutí - túrë
ovoce – yávë
ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky - melpo
ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky - marin
ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou - pio
ovocný strom - marinnë, marindë
ovšem - tancavë
ozářit (bíle) – sil-
ozařovat - alca-
ozdobit (se; šperky) - sinquita-
označit - osteca-
označit, ukázat – tana-
ozvěna - nalla, láma, nallama
ozývat se - lamya-
ozývat se, vracet se ozvěnou - láma-
oženit se/vdát se - vesta-
oživit - envinyata-
ožít - cuy-, cui-
 
P
 
pád – talta, lantë, atalantië
padající – lantala
padat – lanta-, min.č. lantanë, talta-
padlý – atalantëa, talanta
padnout – atalta-, min.č. ataltanë, talat-
pahorek – coron, cumbë, tundo, nóla
pak – apa
pak, potom - ento, tárë
pak, tehdy - san
pálit - usta- (trans.)
pán něčeho – příp. –tar (předp. tar-)
pán, lord – her, heru
paní, lady – heri
panenství - vénë, venessë
panovat – vala-
paprsek světla - alca
pár, sezdaný – veru
parketa - pano
parta - hostar
pařát - racca
pás - lesta
pasák - mavor, mavar
past - neuma
pastevec - mavor, mavar
pastýř - mavor, mavar
pastýřka - emerwen
pátek – menelya
pauza – lár
pavoučí vlákno - lia
pavouk - liantë; úponek
pavučina - ungwë, línë
paže – ranco, pl. ranqui
pec - urna
péct - masta-
peklo - fatanyu
peklo („Železná věznice“) - Angamando
pěna – fallë
pěna, sprška – winga
pěnící – falastala
pěnit – falasta-
perla - marilla
perleť - marilla
pero (psací) – tecil
pero, peří – quessë
pes – huo
pěst – quár, quárë
pěvec - lindo
pevnost - arta
pevnost, opevněné město – osto, os
pevný – norna, tunga, tanca, tulca, tarya
píchat - nasta-
píchnout - erca-
piknik - taran, tarambo
pilíř – tarma
pinie, borovice - hórë
písek – litsë
píseň – lindë, lírë
pískat* - sip-
písmeno – tengwa, pl. tengwar, sarat, pl. sarati
písmeno, znak – tehta, pl. tehtar
píšťala - simpa, simpina
pít - suc-
pití - suxë*
pití, pitka – yulmë
pitka – yulmë
plačící - niermë
plachý - caurëa
plachta (lodní) - tala
plakat - naina-
plamen – nárë
plamen (rudý) – rúnya
plamenný - uruitë
pláň - nanda
planina - nanda
planoucí - uruitë
planoucí nachová - narwa
plášť – collo, vacco
plát - urya-
platan - mapalin
platan, cizí - mapalin varivoitë
platan, křídlatý - mapalin rámavoitë
platan, motýlový - mapalin wilwarinda
platan, rohatý - mapalin tarucca
platan, střapatý - mapalin fatsëvoitë
plátno – lannë
plavba – círa
plavit se – cir-, lút-
plavý - linda
plazivé rostliny – uilë
pláž – falassë
pleso – ringë, moilë
plést, tkát – lan-
pletivo, síť – rembë
plivat - puita-
plně – aqua
plnit (se) – quat-, bud. čas quantuva
plný – quanta
plný (čeho) – inqua, -inqua
plod, malá bobule – piuca
plodit ovoce - yav-
plody – yávë
plochý – lára
plot - panda
plout – cir-, lút-, lutta-, lutu-
plynout – sirya-
plynout, plout - lutta-, lutu-
plynulý - pasta
po (časově) – apa, ep
po (místně) - téra
po, za, přes – pella
pobledlý - marya
pobřeží – falassë, hresta
pobřeží, břeh – hyapat
počáteční - yessëa
počátek - yessë
početný - úvëa
počítat – not-
pod – nu, (no)
pod – undu, předp. undu-, unu-
pod stínem – unuhuinë
poddajný – maxa
podhlavník - nirwa
podíl - cirma
podlaha, vydlážděná - paca
podlaž – talan, pl. talani
podle, podél - téra
podlý – faica
podnět - suilë
podpěra - tulto
podpora - tulto
podrobit si – lav-, min.č. lávë
podřízení, podřízenost - nurmë
podřízený - nurmëa
podstata - talma
poduška - quesset
podzim (brzký) – yávië
podzim (pozdní) - quellë
pohár – yulma
pohasnout - quel-
pohnout (něčím) – rúma-
pohrdání - yaiwë
pochva - vaimë
pojď/te - tula
pojetí (čeho) - nó, noa, pl. nówi
pojit se - nut-
pojmenovat - esta-
pokazit - hasta-
pokažený - hastaina
poklad – harma
poklad, hromada - foa
poklepat – tam-
poklid - sérë
poklonit se - caw-
pokoj - sambë, -san
pokoj, klid - sérë
pokořený – nucumna
pokožka – helma
pokračovat (v cestě) - lelya-, min. č. lendë
pokrm - apsa
pokroucený - hwarin
pokřik (vítězný) – yello
pokřivený - norna, hwarin
pokud - ai (en. if)
pokušení - mailë*
poletovat - hlapu-
polevit - lehta-
polévka – sulpa
políbit - miqu-*
poloviční - perya
polovina - pedrëa
položit (se) - caita-
polštář - quesset, nirwa*
pomáhat - resta-
pomeranč – culuma, culmarin
pomilováníhodný - írima
pomněnka - alfirin
pomoc - restalë
pomoci - resta-
pondělí – elenya
ponížený – nucumna
ponurý, temný – morë
popíchat - erca-
popíjet - salpa-
poprosit - iqua-
popsat - osteca-
popud - suilë
poranění – harwë
poranit – harna-
porazit - undulav-
porodit - nosta-
porostlý stromy - aldarwa
poroučet – vala-
posel – tercáno
poskvrnit - vahta-
poskytnout - lav-
poslat (někoho někam) - menta-
poslat pro – tulta-
posledně, minule – yallumë, yalúmë
poslední – telda, tella, tyelima
poslední rok století – haranyë
poslední, předešlý, minulý – métima
poslouchat - lasta-
posměch - yaiwë
postel - caima
postrašit – ruhta-
posunková řeč – hwermë
posunout – rúma-
posunout, změnit - ahya-
posuzovat - nam-
posvátnost – airë
posvátný – aina
posvětit - airita-
pošetilý - alasaila
pošpinit - vahta-
potkat - omenta-
poté, tenkrát - san
poté - apa
potok – nellë
potom – apa, tárë, san
potom, pak - ento
potom, tenkrát - san
potomek – indyo
potopa - ulundë
potřeba - maurë
potřísnit - vahta-
potulka - ránë
potulný - ránen
poupě - tuima
poušť - erumë
pouto - nútë
pouzdro - vaimë
pouze - erë, eressë
pověsit - linga-
pověst - nyárë
povídat - quet-, min. č. quentë
povodeň - ulundë
povolat – yal-, tulta-
povolat zpět – enyal-
povolit - lehta-
povrch - palmë, palúrë
povyk - nyalmë, rambë, yalmë
povýšení - orosta
pozdraven/i, buď/te - aiya!
pozdravit - áya-
poznání - nólë
pozorovat, dívat se na - yéta-
pozorovat, hlídat – tir-
pozvednout – amorta-
požadavek - iquista
požadovat - iqua-
požehnanost – almarë
požehnaný – mána, aman, almárëa
pracovat, dřít se – móta-
práh – fenda
prach – asto
pralátka - erdë
pramen – ehtelë
pramenit - calpa-
prasklina – sanca
pravák - formaitë
pravdivý, pravý - anwa
právě, nyní, teď – sí, sin, sín
pravidelný - pasta
pravidlo – axan, sanyë
pravý (strana) – forya
pravý, skutečný - anwa
prázdný – lusta, cumna, unqua
prázdný, dutý - ronta, rotwa
princ – cundu
princezna – aranel
prkno - pano
pro – ten, an
probouzející se - cuivëa
probudit (se) - coita-
probudit se k životu - cuy-
probuzení – cuivië
procitající - cuivëa
procitnout - coita-
procitnutí - cuivië
prodloužení - tailë
prodloužený - taina
prodloužit, zvětšit - tai-, tay-
prohlášení – canwa
prohnaný - ruscuitë
prohnilý, odporný – saura
projevit (úctu ap.) - tana-
prokletý - marta
prolhaný- fúrima*
pronásledovat - roita-
pronásledovaný osudem - marta
pronikavý – maica, laica
propadlý smrti - marta
propast – undumë (temná, hluboká), cilya
propíchnout - erca-
propustit - fainu-
prosba - iquista
prosím - iquista
prosinec – Ringarë
prosit - iqua-
prospěch, dobro - alma
prospívající - alya
prospívat - ala-
prostřední - endya, enya
protáhnout (se) - palu-, palya-
protože - an, ten
proud – celumë
proudit – ulya-, sirya-
proudit, svižně - celu-
provázek - lia
prozíravě – apacenyë
prozíravost – apacen
prozíravý - finwa
prst - lepsë
prsten – corma
pršet - ulya-
prudký, rychlý - linta
průchod - tarna
průjezdný, volný (o krajině) - latin, latina
průsmyk - falqua
průvan – yulda, pl. yuldar
první – minya, yesta
první den roku – yestarrë
první linie vojska – nehta
prvotní - essea
pryč od – slovesná předp. hó-
pryč, stranou, za, daleko (příslovce) – oa, oar, öa, öar
přání - írë
přát si, toužit, chtít – mer-, min.č. mernë
přátelský – nilda
přátelství - nilmë
přebývat - mar-
před (časově) - nó, yá
předešlý, minulý, poslední – métima
přední - minda
předpis – namna, sanyë
předpokládat - intya-
představa - intya, nó, noa, pl. nówi
představa, názor (stálý) – selma
představivost – nausë, intyalë
předtím - yá
předurčený – umbarta, marta
předurčit - martya-
předvídání – apacen
předvídavý – apacenya
přechod - tarna
přejet - tara-
přejezd - tarna
přejít - tara-
překrýt – undulav-, min.č. undulávë
překrývat, zastřešovat – untúpa
přemístit – rúma-
přemístit, změnit - ahya-
přemlouvat – horta-
přemýšlet, hluboce - luvu-
přenášet – col-
přendat – rúma-
přenechat - lav-
přenést, změnit - ahya-
přerušit – hat-
přerušit, náhle zarazit – nuhta-
přes – arta
přes, předp. pře- - or
přes, po, za – pella
přes, za – tar
přesahovat vše – lav-, min.č. lávë
přeskočit - halta-
přestat - hauta-
přestávka – lár
přesto - ananta
přesunout – rúma-
přesunout, změnit - ahya-
přesvědčovat – horta-
přetékat - orsir-
převrácený – nuquerna
přezdívka – epessë
přezka - tangwa
příběh - nyárë
příboj – solor, solossë
příbuzenstvo – nossë
příbytek – farnë, mar
příbytek pod zemí – hróta
příčka - hwarma
přidat - onot-
přihodit se - marta- (impers.)
přijít – tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen – přicházel jsem)
příkaz – heren, canwa
přikázání – axan
přikázat – vala-
přikazovat – can-
příkop a hradba - ossa
příkrý - oronta, aiqua
přikrýt – tup-, undulav-, min.č. undulávë
přilba – cassa, carma
příliv - celumë
přimknout se - himya-
přímý – téra
přinášet – col-
přinutit - mauya-
připevnit - tacë-, min.č. tancë
připomínat - enyal-
připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-
připustit - lav-
přísaha – vanda, vérë
přísný - tarya
přístav – lond, londë, hópa
příšerný – rúcima
příště, potom - ento
přít se - costa-
přítel – příp. –ndil
přítel – sermo, nildo
přítmí - lumbë
přítelkyně – sermë, nildë
přivázat - nut-
přivést - tuca-
přivítat - áya-
přivodit konec – metya
přizpůsobivý – maxa
přízrak - ëala, pl. ëalar
přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi
psát – tec-
pták – filit, pl. filici
pták, ptáček – aiwë, filit
pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë
ptát se – maquet-, min. č. maquentë
pučet - tuia-, tuima-, lohta-
půda, země – cemen
puklina – sanca
puknout – saccat-, min.č. saccantë
půlčík - perino
půle - perdëa
půlelf – Perelda, pl. Pereldar
půlměsíc, srpek - cúnë
pupen - tuima
pustina - ráva
pustit - fainu-
pustý - erda
půvabný – írima, pl. írimë
pyl - malo
 
R
 
racek – maiwë, pl. maiwi
radost – alassë
radost, mít - valina-
radostný – alassëa, almárëa
radovat se - valina-
radovat se v (podzimní) červeni - carnevalina
rachot – rávë
rachotící – rávëa
rákos - fen
rákosí - liscë
rána – harwë
ranný - arinya*
ráno – auressë, arin
rašit - tuia-, tuima-, lohta-
rebel – avar
region, oblast – ména
respekt – áya
ret – pé
réva - liantassë
rmoutit se - nyer-
róba - vaima
robustní – tiuca
rodiče – nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë
rodina – nossë
roh (tvarem) – rassë, tildë
roh (na troubení) – róma
roh zvířete – tarca
rohatý - tarucca
rok – loa, pl. loar, löar
rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) – yén, pl. yéni
rok (sluneční) – coranar = loa
rokle – yáwë, cilya
roklina, roklinka - nal, nallë
rosa – rossë
rostlina – olva, pl. olvar
rostliny (plazivé) – uilë
roucho – fana, vaima
rovina - nanda
rovný – téra, arca, lára
rozbít – rac-
rozbít (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
rozbitý – rácina
rozbřesk – amaurëa (poet.), ára
rozbřesk (hvězdný) – tindómë
rozcuchat (se) - fasta-
rozdělit - hyanda-
rozdělit - cilta-
rozdělit v půli - perya-
rozdělovat - cilta-
rozebírat, dumat - luvu-
rozehřát (se) – ur-, úr-
rozervat – saccat-, min.č. saccantë
rozestřít - panta-
rozetnout - ris-
rozevírat se (díra) – fau-
rozevřít (se) - panta-
rozházet – winta-
rozhodnout (se) - cilta-
rozhodování se - cilmë
rozhovor - oquenië
rozjiskřit - tinta-
rozkošný - melwa
rozkvétat - lohta-
rozlehlý - landa
rozložitý - polda
rozmluva - oquenië
rozpadat se – ruxa-
rozpálený - saiwa
rozpálený – být rozpálený – ur, úr
rozpálit (se) – ur-, úr-
rozpíchat - erca-
rozpínavý - palla
rozpoltit – saccat-, min.č. saccantë
rozprášit (se), rozprašovat (se) – winta-
rozprostírat se – caita-, palu-, palya-
rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit – winta-
rozpůlit - perya-
rozsáhlý, objemný – úra
rozsáhlý – palla
rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë
rozsudek - námë
rozsvítit - tinta-
rozšíření - tailë
rozšířený - taina
rozšířit (se) - palu-, palya-
rozšklebený (díra) – fauca
rozštípnout – hyar-
roztáhnout (se) - palu-, palya-
roztáhnout se - lenu-
roztínat - cir-
roztomilý - írima, melwa
rozum - handelë
rozumět - hanya-, saira-
rozumný - istima, saila, nóla, isqua
rozvíjet se (květy, listy) - lohta-
rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-
rozzářit se – tintila-
rozžhnout - tinta-
rudá, ohnivě - narwa
rudý – nasar
ruina - erin
ruka – má, 2 ruce – mát
ruka (hřbet) – cambë
ruka, paže – ranco, pl. ranqui
ruký (příp. –ruký) – -maitë
runa – certa, pl. certar
růže - lossë, losillë
růže, planá - campilossë
ryba – lingwë
ryba (malá) – hala
rybník – ailin, linya, ailo
rychlý - linta, larca, alarca
rypák - mundo
rytíř – roquen
ryzí – poica
 
Ř
 
řád - sanyë
řada, sled – téma, pl. témar
řasa, mořská - felpa, uilë
řasy (mořské) – uilë
řeč, jazyk – lambë
řeč, vznešená - tarquesta
řeka – sírë
řeka, proudící - cellë
řemeslník – samno (tesař), tanno (kovář)
řev - rambë
řezat - ciri-, rista-
řežavé uhlíky - yúla
říct – quet-, min. č. quentë
říct ne – váquet-
říčka - siril
řídit – tur-
říká, řekl – eques
říkám, řekl jsem – equen
říkat – equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë
Říše (Země jako Manwëho království) - Arda
říznout - rista-
říznutí - cirissë
řvát - rama-
 
S
 
s - o
se - o
s, se, spolu s - yo
s, mající – arwa
samčí - hanuvoitë
samičí – inimeitë
samota - erë, eressë
samotný - er
samozřejmě - tancavë
Saturn – Lumbar
sbohem – namárië
sečíst - onot-
sedět – hara-, mn.č. hárar
sedm – otso
sehnout (se) - cúna-, cauta-
sehnutý - rempa (příčestí trpné)
selhat – quel-
sekáček - hyando
sekat - cir-
sekat (sekyrou) - pelecta-
sekat mečem – mac-
sekyra - pelecco
sen – lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori
seskupený – hostaina
sesmeknout se - talta-
sestavený – hostaina
sestavit – hosta-
setkání – omentië
setkání, křížení (tří a více) – yomenië
setkat se - omenta-
setrvat – mar-
sever – Formen
sevřený - tunga
sevřít v náručí - vaita-
shon - rimpë
shromážděný – hostaina
shromažďovat (se) – hosta-
schovat (se) – nurta-
schůzka (tří a více) - yomenië
síla (fyzická) – tuo, poldórë
silný – turca, polda
Silvestr – mettarë
síň – mardë, pl. mardi
síň (vysoká) – oromardë, pl. oromardi
síň (zastřešená klenbou) – rondo
sirup – pirya
síť – rembe, natsë
síťoví – rembë
skákat - halta-
skákavý - haloitë
skládat – par-
skličující - lumna
sklizeň – yávië
sklo – hyellë
skloněný – cúna
sklonit se – cúna-, caw-, cauta-, luvu-
sklopit - luvu-
sklouznout - talta-
skoba – ampa
skoncovat (s něčím) – hat-
skončit – telya-, telu-
skrýt (se) – nurta-
skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina
skrz – ter, terë
skřet – orco, pl. orcor, orqui
skřítek – Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor
skřivan – lilurin
skučení - miulë
skupina, řada – téme, pl. témar
skutečný - anwa, sanda
skvělost – rillë, rildë
skvostnost – alcar
skvostný – alcarinqua
skvrna - mordo, motto
slábnout – píca-, quel-
slábnutí – quelië
sladký – lissë
sláva – alcar, rillë, rildë
sláva! (někomu) - aiya!
slavík – lómelindë, pl. lómelindi
slavík (poet.) – tindómerel
sled, řada – téme, pl. témar
sledovat – tir-
sledovat, dívat se na - yéta-
slib - vérë
slib (závazný, slavnostní) - vanda
slíbit - vesta-*
slibovat - vesta-*
sličný - vanya
slon – andamundo
sloup – tarma
slovo – quetta, pl. quettar
složit – par-
sluj – rotto
slunce – Anar
slunce (jeho jméno) – Vása
slunce (rudé, žhavé) – Úr-anar
sluneční světlo – aurë, arë
služebník – příp. –ndur
slyšet – hlar-
slza - nírë, nië
slzy - v slzách (adj.) - niermë
smát se – lala-
smělost - verië
smělý - verya, canya
směr – men, tië
směrem tam - tandë
směřovat - tuca-
smět - lerta-, smím - lertan
smrt – fírë, urdu, nuru
smrt, agónie - qualmë
smrtelníci (následovníci) – Hildor
smrtelník – Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar
smuteční vrba - siquilissë
smutek - nyérë
smyčka, nástraha – neuma
smyčka, uzel – narda
smyslnost - mailë
smyslný - mailëa
sněhobílé světlo - is
sněhobílý – lossë
snést, snášet (něco) – termar-
sněženka – nieninquë
sníh – lossë
snít – óla-
snít, dřímat - lor-
snížit - luvu-
snížit (se) – píca-
sobota – valanya (tárion)
sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi
soud - námë
soudce - námo
soudit, domnívat se - nam-
soukromý – véra
soumrak – lómë, ló, mórë
soumrak (hvězdný), večer – undómë
soumrak (hvězdný), rozbřesk – tindómë
soutěska - falqua
soužit - nwalya-
spadnout – talat-, talta-
spálit - usta- (trans.)
spánek - fúmë, murmë
spár - racca
spát - muru-, fum-
spatřit - cen-, bud. č. cenuva
spěch – rimpë, hortalë, hormë
spěchat - horta-, alac-
splést (se) dohromady - fasta-
splétat - rig-*
spleť - fas, fatsë
splnit – quat-, bud. čas quantuva
spočítat - onot-
spočívat, odpočívat - ser-
spoj - yanta
spojení - yanta
spojení myslí (zrak mysli) – osanwë-centa
společenstvo - hostar
společnice - osellë
společník - otorno
spolehlivost – vorowë
spolehlivý – vórima, voronda
spolu, dohromady – o-, ó-
spona - tangwa
spor - costa
sport - tyalië
spousta – rimbë, úvë
spravedlivý – faila
správní oblast - ostar
sprška - timpinë
sprška, pěna – winga
sráz - ollo
srdce (fyzicky) – hón
srdce (symbolicky) – indo
srdce, nitro, vnitřní mysl – órë
srdnatost - cánë
srp – circa
srpek měsíce - cú
srpen – Úrimë
srst – helma
sršet – ita-, tin-
stačit, být dost - farya-
stále – oio, oiavë
stále, nekonečné období – oialë
stálost – voronwië
stálý - sanca, sanda, tulca
stálý, věčnětrvající - oia
stálý (v službě, dodržování závazků) – vórima, voronda
standarta - tulwë
stanovit - panya-
stanovit - tulca-
stanovit s konečnou platností - martya-
stárnout - yerya-
starobylý - yára
starodávný - yára
starý – enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa
starý, ošuntělý (o věcech) – yerna
stát (na místě, trvat) – termar-
stát, země – nór, nórë, nor
stát se - marta- (impers.)
statečnost - verië
statečný - verya, canya
statek - osta
statný - polda
stav, tkalcovský – lanwa
stavení – ataquë
stavitel, vyrobitel – samno
stažený – tunga
stehno – tiuco
stékat - cel-
stěna – ramba
stěžeň – tyulma
stíhat, pronásledovat - roita-
stín – huinë, lómin, mordo
Stín - Huinë
stín (hluboký, temný) – fuinë
stín (těžký) – lumbulë
stín, tmavý - ungo
stín smrti – nuruhuinë
stín; pod stínem – huinë; unuhuinë
stín vrhaný objektem - lëo
stínit - telta-
stínit před světlem - halya-
stinný - halda
stisknout – sanga-
stížnost - nur, núrë
stlačit – sanga-
stmívání, šero – undómë
sto – haran, harna
stočit (se), změnit - ahya-
stoh - hahta
stonavý – engwa
stonek (část tengwy) - telco
stoupat – orta-, min. č. ortanë
stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-
stožár – tyulma
strach - caurë
strach, mít - aista-
stráň – pende
stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
strast - nyérë
strašný – aica, rúcima
strážce - tirno
strom – alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)
strom (spíš útlý, menší)– ornë
strom, který dává pryskyřici - súcë, aiquairë
strom, ovocný - marinnë, marindë
stromořadí - aldëon
strop – telumë
strmý - aiqua, oronta
strž – cilya, yáwë
střapec - fas, fatsë
střed – endëa
středa – isilya
střední – enya, endya
Středozem – Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya
střecha – telumë, tópa
střežený, vězněný – manda
střežit – tir-
stříbrný - telpë, tyelpë, telep
stříbro – telpë, tyelpë, telep
stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa
studený – ringa
studený (být studený, mrazit) – niquë
studený (být studený, o počasí) – nicu
studený jako led – helca
stupeň - tyellë, pl. tyeller
stvoření - onna
stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
sudba - ambar
suchý – parca
sukno – lannë
svačina - taran, tarambo
svah – pende, amban
svatba - vestalë
svaté místo - yána
sváteční - merya
svátek, volno - meryalë
svatý – aina
svatyně - corda, yána
svazek - nútë
svažující se - penda
svět – Arda, Ilu
světlemodrá – helwa
světlo – cálë
světlo (hvězdné) – silmë
světlo (jasné) – alta
světlo (jiskřivé) - rilmë
světlo sněhu - is
světlý - marya, calwa, cala, calina
svěžest, mládí - vénë, wénë
svěžest, vitalita - laito, laisi
svěží - venya, wenya
svíce – lícuma
svírat v náručí - vaita-
svítání – ára
svit - fairë
svítící – silma
svítit - cal-, calta-, alca-
svítit (bíle) – sil-, ninquita-
svižný - alarca, larca
svižný, rychlý - linta
svléct (se) - helta-*
svobodný - mirima
svolat – yal-, tulta-
symbol, znak – tanna, tengwë, pl. tengwi
syn – yondo
sýr – tyuru
 
Š
 
šarlatový – nasar
šat - vaima
šedý – mista, sinda, hiswa
šedý (světlešedý, stříbrošedý) – sindë
šelest - escë
šepot - lussë
šeptající – nurrula
šeptat – nurru-, lussa-
šeptavý – nurrua
šermíř – macar
šermovat – mac-
šero – fuinë, lómë, ló, mórë
šest – enquë
šíje - yat, yatta, yanta
šíp – pilin, pl. pilindi
šípek, plod plané růže - campin
šípková růže - campilossë
široko a daleko – palan
široký - landa
širý - palla
škeble – hyalma
šklebit se (díra) – fau-
škrt - tecco
škubnout - rihta-
šlechetný muž – callo
šlechtic – arquen
špatný – raica
špatný, mravně zkažený – saura
špatný, zlý – úmëa, ulca
špendlík - teret
šperky - sinqui
špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice – nehtë
špičatý – maica
špička, vrchol – rassë, tildë
špinavý - vára
šrám - cirissë
šťastný – alassëa
šťastný, být - valina-
šťáva – sáva
štěkání - winda
štěkot - winda
štěrk – sarnië
štěstí – alassë, almië
štíhlý – teren, nindë
štípnout - nac-
štípnutí - nahta
štít – turma
šum - lussë, escë
šumět - lussa-
šustot - escë
švestka, třešeň – pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
 
T
 
tady – símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) – yulda, pl. yuldar
táhnout se - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako – ve
tak, takto, to – sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten – tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta – atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento – sina
téci, proudit – ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď – sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo – hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota – mor, mornië, huinë, fuinë
temný – lómëa, huiva
temný, černý – morna, pl. mornë
temný, pod stínem – unuhuinë
temný, ponurý – morë
ten, který (angl. urč. člen) – i
ten, tamten, onen – tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto – sina
teplý – lauca
tesák (i jako skála, zub) – carca, pl. carcar
tesař – samno
tesat - pelecta
těsný – tunga
těsto - maxë
těžký – lunga, být těžký, ležet těžce – lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) – i
ticho - quildë
tím směrem - tandë
tis - tamuril
tisknout – sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav – lanwa
tkaný - lanna
tkát – lan-, lanya-
tlačit – sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý – tiuca
tma – mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo – lúrë
tmavěhnědý – varnë
tmavost - mordo
tmavý – lómëa, huiva
tmavý, zatažený – lúrëa
to – ta, konc. –s
to, tak, takto – sin
točit se - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) – enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) – tárë
topol – tyulussë
toto, tato, tento – sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulat se - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít – mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva – salquë
tráva (mrtvá, vysušená) – sára
trávník - palis
trhlina – sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufat si - verya-
trpaslík – Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië – trpasličí lid
trpký - sára
trubka – romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf – hyóla
trumpeta – romba
trůn – mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat – termar-
trýzeň – nwalmë
třebaže – elyë
třepotat se – wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka – pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí – nelya
tři – neldë
tří- - nel-
třpyt – alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpyt čepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) – nillë
třpytící se – ilcala, tinda
třpytit se – tin-
třpytit se (bíle) – ilca-
třpytivý – itila, tinda, rilya, silma
tu – símen
tuhý – norna, tarya
ťukat – tam-
tůň – ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. –shaped) – canta
tvarovat – cat-
tvář – anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý – norna, tarya
tvrdý, neúprosný – sincahonda
tvůj, tvá, tvé – konc. –lya
ty – redukovaná konc. –t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký – tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë
 
U
 
úbočí – pende, amban
ubývání – quelië
ubývat – píca-, quel-
úcta – áya
učenec - istyar
učenost - nólë
učený - istima, nóla
učinit konec - telya-
učit se - nol-*
udát se - marta- (impers.)
udatnost - cánë
udělaný – carna
udělit - lav-
údolí – nandë, nan, nand
údolí (hluboké) – tumba, tumbo
údolí, údolíčko - nal, nallë
údolní - nalda
udusit (se) - quor-
uhlíky, řežavé - yúla
uchopit - mapa-
uchovávat - harma-
ukázat, označit – tana-
ukazovat, označovat – tana-
uklonit se - caw-
ukončení – telma
ukončit – telya-, metya-, pusta-
ukrýt (se) – nurta-
ukrytí (podst. jm.) – nurtalë
ukvapený – tyelca
úl - nierwes
umazaný - vára
umazat (se) - vahta-
umění – Carmë
umět - ista-, umím - istan
umět, znát - ista-
umírat – fir-
únik - uswë
uniknout - us-
únor – Nénimë
upadat – talat-, talta-
úpadek – talta
upevnit – tacë-, min.č. tancë, tulca-
uplést – lan-
úplný - quanta
úplně – aqua
upnutý – tunga
úponek rostliny - liantë; pavouk
upoutání na lůžko - caila
upoutaný na lůžko - caila, caimassëa
uprchnout - us-
uprchnutí - uswë
upusit od něčeho - hauta-
Uran - Luinil
určit - tulca-, panya-
určit, neodvratně - martya-
určitě - tancavë
úroveň – tyellë, pl. tyeller
urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-
uříznout – auciri-
usedlost - osta
usilovat o – horta-
usmívat se - miri-*
úspěch, mít - ala-
uspěchaný – tyelca
uspořádat – par-
usrkávat - salpa-
ústa – anto
ustanovení – namna
ustat - hauta-
ustavičně - voro
ustavit - tulca-
ústí řeky - etsir
ustoupit - lav-
uši – lár
ušlechtilý – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-
ušpiněný – púrëa
ušpinit - vahta-
ušpinit (se) - vahta-
uštknout - nac-
uštknutí - nahta
utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë
utéct - us-
útěcha - tulto
útěk - uswë
úterý - anarya
útes - ollo, carca
utichat - quel-
utkat – lan-, lanya-
útlak - sangassë*
útlý – nindë, teren
utonout - quor-
utonulý - quorin
utopit se - quor-
utrpení – nwalmë
utvářet – car-
tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
uvádět - tana-
uvězněný – manda
uvolnit - lehta-, fainu-
uvolnit se - panta-
uvrhnout do záhuby - martya-
uzávěr - tampa
uzavřít – telya-
uzdravený – envinyanta
uzdravit – envinyata-
území, kraj – nórië
uzel – narda, nútë
úzkost - ossë
úzký - lenwa
uznávající - himba
uznávat - himya-
úžasný – mána
užitečný (o věcech či skutcích) – mára
 
V
 
v – mi, mí
vadnout - hesta-, hista-
val – ramba
válčit, dělat válku – ohtacar-, min.č. ohtacarnë
válečník – ohtar, ohtatyaro
válka – ohta
van – yulda, pl. yuldar
vánek – hwesta
vánek, mírný - vílë
vanoucí – hlápula
Vaše Veličenstvo – Aran Meletyalda
vášeň - írë
vášnivý - verca
vát, foukat – hlapu-, sú-, súya-
vázat - nut-
vazba - nútë
včela – nion, nier
vdát se/oženit se - vesta-
věc – nat
večer – sinyë, undómë, andúnë
věčně – oio, oialë
věčně tvořící – oiencarmë
věčný, věčnětrvající - oia
věda (jako celek) – Ingolë
vědec – ingolmo, istyar
vědění – nolwë, nólë, issë
vědění, filosofie – Nolmë
vědět – ista-, sintë-, saira-
vedle - ara
vědomost, znalost – nólë, istya, issë
vedro – úrë
věk, koloběh – randa
velebit – laita-
Veličenstvo – Meletyalda
velitel – cáno
Velká medvědice (souhvězdí) – Valacirca
velké množství – hosta
velkorysý – faila
velký (o rozměrech) – alta
ven, ven z – et
věnčit - rig-*
věnec - ría
venek - ettë
venku, za – ara
věnovat pozornost, hlídat – tir-
Venuše – Eärendil, Tancol
věrnost – voronwië
věrný – vórima, voronda
veselost – alassë
veselý – alassëa
vesmír, všechno - ilu, ilúvë
vesnice (ohrazená) - masto
vespod – undu, předp. undu-
vést (někam) - tuca-
vést, řídit – tur-
veškerý – ilqua, ilqa
větev – olwa
větřík – hwesta
větřík, jemný - vílë
vězení – mando
vězněný – manda
věž – mindo, velká – mindon
víc - yonta
více - yonta
vidět – cen-, bud. č. cenuva
vidět, být nejasně - valca-
vidina – lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinná réva - liantassë
víno (nápoj Valar) – limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz – nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr – súrë, vaiwa
vize – olos, pl. olori
vládnout – tur-, vala-
vlas, kadeř – findë, finë
vlastní – véra
vlastnit, mít – harya-
vlasy – loxë
vlasy (jako celek) – findessë
vlasý (xxx-vlasý) – finda
vlaštovka – tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčí mák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít – ulya-, ul-
vlk – ráca, narmo
vlkodlak – nauro
vlna (materiál) – tó
vlna (pěnící) – falma
vlněný – toa
vlnobití – solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnější strana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřní klid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk – indyo
voda, vody (nepočitatelné) – nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko – hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící – nísima
vonný – nísima
vosk – líco
vous, vousy – fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána – quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba – tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet – yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý – yarra
vrchol – inga, aicalë
vrchol, špička – rassë, tildë
vrcholek hory – ingor, aicassë, orto
vrcholek stromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však – ananta, nan
všechen (příd. jm.) – ilya, pl. ilyë
všechno – ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny – ilyë
všichni – ilquen
vůdce – ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) – selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání – cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný – úvëa
vydávat hudební zvuk - lin-
vyděsit – ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet – termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet – ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ – Rómen
východ slunce – amrún, anarórë
východně – rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) – yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít – ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit – stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit – quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený – carna
výrok – eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla – faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký – halla, tunda
vysoký, tyčící se – tára
výstup - orosta
výška – tárië, do výše – tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulë
vytrvale - voro
vytrvalý - voronwa
vytvarovat – cat-
vytváření - tanwë, curwë
vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
vyvýšený - tára
vyzařovat – faina-, alca-
vyzdvihnout – amorta-
význačný - minda
vyžádat si - iqua-
vzbouřenec – avar
vzbudit (se) - coita-
vzdálenost - haiyassë
vzdálený – haiya, vaháya, vaihaiya, haira
vzdělaný - istima, nóla
vzdouvající se (vlny, moře) – falastala
vzdouvat se - amorta-
vzduch – vilya, wilma, wista
vzdušný - vilin
vzít, uchopit - mapa-
vzkvétající, bohatý - alya
vzkvétat - ala-
vznešená řeč - tarquesta
vznešený – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar
vzplanout - urya-
vzpomenout si - enyal-
vzpomínka - enyalië
vzpurný - avar, pl. avari
vztek – aha
vztyčit – orta-, min. č. ortanë
vždy - oi
 
Z
 
z - et
z, ven z, od – konc. –llo
za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)
za, po, přes - pella
za, přes – ter
za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar
za, venku – ara
zabezpečený – varna (příčestí trpné)
zabalit - vaita-
zabít - mac-
záblesk – íta, tindë, wintil
zabránit – stama-, tap-, nuhta-, pusta-
zabrnkat - quingi-, tango-
zabušit - namba-
začarovat - luhta-
začátek - yessë
záda – aldamo
zadusit (se) - quor-
zahalený - halda
zahalovat rouškou - halya-
zahnat - auroita-
zahnout - cauta-
zahnutý - rempa (příčestí trpné)
zahojit (se) - envinyata-
zahořklý - sára
zahrnovat, obsahovat - panda-
záhy - rato
zajatec - mól
zajíc - lapattë
zakázat - ava-, min.č. avanë
základ - talma
základní - essea
zaklít - luhta-
zaklepat – tam-
zákon – axan, sanyë
zakončení – telma
zakončit - metya-, telya-
zákrok - lesta
zakrýt – tup-
zalesněný – taurëa
zamazaný – púrëa
zamotat (se) - fasta-
zamrzlý - halcin
zanedlouho - rato
zanechání – hequa
zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë
zánik - manar, mandë
zanikání – quelië
západ – Númen
západ slunce – núro, andúnë, annún, andúnië
zapadat - núta-
zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-
západní – númenya
zápach - usquë
zápach, vůně - holmë
zapálit - urya-
zapálit, způsobit jiskření - tinta-
zaplašit - auroita-
záplava - celussë, ulundë
zaplnit – quat-
zapomenout* - etyal-
zarazit - nuhta-
zármutek - nyérë
zárodek - erdë
zaručený - sanca
záře – fairë, alata
září – Yavannië
zářící – calima, silma, tinda, rilya
zářit - cal-, calta-, alca-
zářit (bíle) – sil-
zářivý – alcarinqua, calima, rilya
zařvat - rama-
zásada - sanyë
zase - ata
zasít – rer-, min.č. rendë
zaslíbit se - vesta-*
zasněný – olosta
zásoba - foa
zastavit – tap-, hauta-, pusta-
zastíněný - halda
zastíněný stromy - aldëa
zastínit - telta-
zastřený - halda
zastřešovat – untúpa-
zástup - sanga
zašpiněný - vára
zatajení (podst. jm.) – nurtalë
zatajit – nurta-
zatajovat - halya-
zataženo, tmavé počasí – lúrë
zatažený, tmavý – lúrëa
zatímco – írë
zátka - tampa
zatlouci - namba-
zatoulat se - ranya-
zatrpklý - sára
zaťukat – tam-
zaujímat místo – termar-
zavázat - nut-
závěr – telma
závěrečný - métima, tyelima
závěrem - mettassë
zavěsit - linga-
závoj – fana
zavolat – yal-, rama-
závora - hwarma
zavraždit - mac-
zavrčení - nur, núrë
zavrčet – yarra-
zažehnout - tinta-
zbavit někoho něčeho - fainu-
zboží - armar (pl.)
zbytek - estë
zbytky - erin
zbývající část - estë
zbývající, ti - estë
zcela - aqua
zdar – aiya
zde – símen
zde, na tomto místě – sinomë
zdechlina - loico
zděšení - ossë
zdravit - áya-
zdvihnout – amorta-
zdvojit - tatya-
zdvojnásobit - tatya-
zeď – ramba
zející – fauca
zelená – laica, laiqua
země – mar
země – příp. –ndor, -dor
země, půda – cemen
země, stát – nór, nórë, nor
zemní - cemina
zemřít – fir-
zemřít (o elfech, násilně) – qual-
zesnulý, odešlý – vanwa
zestárnout - yerya-
zet – fau-
zevnějšek - palmë, palúrë
zformovat – cat-
zhotovený – carna
zhouba - umbar
zhoubce - -ndacil
zhoubný - umbarwa
zhroutit se – atalta-, min. č. ataltanë
zchřadlý - hessa
zima – hrívë
zírat – tihtala-
zívat – háca-
zjevit (se) - helta-*
zjevný – helda
zkažený - hastaina
zkažený (mravně) – saura
zklamat – quel-, bud.č. queluva
zkroucený - norna
zkroutit (se) – ric-
zkřivený – cúna
zkřížit - tara-
zkušený, moudrý - iswa
zlato (červené) – cullo
zlato (jako barva, světlo) – laurë
zlato (kov) – malta
zlatočervený – cula, culda
zlatorudý - culda, culina
zlatý – laurëa, pl. laurië, laurina
zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë
zlo - ulcallo
zlomený – rácina
zlomit – rac-
zlomit (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
zlost – aha
zlostný* - aharwa
zlověstný - lumna
zlověstný, temný – morë
zlý, špatný – ulca, úmëa
zmenšit (se) – píca-
změť - fas, fatsë
zmírnit - lehta-
zmizelý, odešlý – vanwa
zmizet, odejít – heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë
zmražený - halcin
zmrzlý - halcin
značit, označovat – tana-
značka - yulma
znak, písmeno – sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar
znak, symbol – tanna, tengwë, pl. tengwi
znalost, vědomost – nólë, nolwë, issë
znamení, žhnoucí - yulma
znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta
známý, důvěrný - moina
znát – ista-, sintë-, saira-
znečistit - vahta-
znechucení – yelma
znemožnit – stama-, tap-
zničený – rácina, hastaina
zničený (někdo, něco něčím) – rúcina
zničit – rac-, hat-, hasta-
znít - lamya-
znovu – ata, předp. en-
znovunaplnit – enquat-, bud. čas enquantuva
zohyzděný - hastaina
zohyzdit - hasta-
zopakovat - tatya-
zpěnit – falasta-
zpět - předpona nan-
zpěv - lindelë
zpěvák – lindo, pl. lindar, nyello
zpěvný pták – lindo, pl. lindar
zpívající – linda
zpívat – lin-, lir-
zpomalit - lehta-
zpoza – pella
zpráva - quentalë
způsobit - tyar-
způsobit jiskření, blyštění – tinta-
zrak - cen
zrak, vnitřní - tercen
zranění – harwë
zraněný - harna
zranit – harna-
zručnost - tanwë, curwë
zrůda – ulundo, úvanimo
zřejmý - minda
zřícenina - erin
zřítit se - atalta-
ztloustnout - tiuya-
ztrácení, blednutí – fifírula
ztracený – hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ztracený, odešlý – vanwa
ztrácet (se) – píca-, quel-
ztrácet se, blednout (pomalu) – fifíru-
ztrácet se, umírat – fir-
zub – nelet, pl. nelci
zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë
zuřivost – aha
zuřivý – naraca, aharwa
zůstat – mar-, bud. č. maruva
zvadlý - hessa
zvadnout - hista-, hesta-
zvedat se – orta-, min. č. ortanë
zvednout – orta-, min. č. ortanë
zvětšit se - yonta-
zvětšit (se) - palu-, palya-
zvětšit, prodloužit - tai-, tay-
zvětšovat se - yonta-
zvíře – celva, pl. celvar
zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) – laman, pl lamani, lamni
zvolit (si) - cilta-
zvon - nyellë
zvonek – nyellë
zvuk – hlonë, pl. hloni
zvuk (obecně) - lamma
zvuk hudby – lin, lind
zvuk listů (šelest, šum) - escë
zvuk, hudební vydávat - lin-
zvyk - haimë
 
Ž
 
žádat – can-, iqua-
žádost, touha - írë
žádost, požadavek - iquista
žádostivost - mailë
žádostivý - mailëa
žádoucí - írima
žal - nyérë
žár – úrë
že - yara, sa
žehnat – laita-
železo – anga
žena - nís, nissë; pl. nissi
ženský – inimeitë
žhnoucí znamení - yulma
žhnout - urya-
žijící – coirëa
život, bytí naživu - cuilë
životabudič – miruvor
živý – coirëa
žíznivý - fauca
žlutý – malina